Srazy a akce – Zkoušet věci se zkrátka má. Nemyslíš? Pavettka 23. dubna 2018
Nikoho nepřekvapuje, že si malé děti vytvářejí vlastní světy, které existují pouze v jejich fantazii. Téměř všichni rodiče dokonce u svých ratolestí tyto světy podporují a s dospěláckým mrkáním na všechny strany dětem vážným hlasem opakují, že nesmí utíkat sami lesem, protože je pak do své moci dostane bludička a zavede je do svého perníkového domku na kuří nožce, kde si z nich vychová vlastního chlapečka nebo holčičku. Každé dítě si i ten reálný svět ozvláštní spoustou příšerek a bytůstek, které dělají z té šedivé reality zajímavý svět plný dobrodružství. Co si má ale počít člověk, který sice již dětským botkám odrostl, ale kterému i tak zůstaly dětské sny a sklony k odbíhání od reality? Tvrdá škola života mu dřív nebo později otevře oči a on musí zdráhavě a skoro až poníženě přiznat, že klíče mu s největší pravděpodobností neschovává skřítek zášupšák a že zrcadlo není vstupem do jiné dimenze. Všichni „dospělí“ to musí jednou udělat, jinak by velmi rychle skončili v rukou vážných pánů v bílém, se kterými si ani nebudou moci potřást civilizovaně rukou, protože na sobě budou nosit pěkně upnutou svěrací kazajku. Pro ty lidi, kteří tuto realitu přijali s nechutí, pro ty je i v našich českých luzích a hájích možnost úniku! Pokud patříte mezi těchto pár vyvolených, pokud jste jako já, nebojte se. Nejste sami. Lidí jako nás je spousta, ale zůstávají v utajení, aby si je nenašli ti bílí zdvořilí pánové (o kterých stejně moc dobře víme, že jsou to skrytí agenti mimozemských organizací). Lidé jako já, vy a další chodí nepoznáni mezi ostatními, pracují, smějí se a jsou „normální“. Své sny, myšlenky a zájmy schovávají před světem a velmi pečlivě si vybírají příležitosti, kde se ukážou opravdu takoví, jací jsou. Je jen pár míst, kde se můžete potkat s elfem, Obi Vanem a upírem na jednom místě. A ještě méně je těch, kde se na vás všechny tyto bytosti usmějí, podají vám ruku (aniž by nějak komentovaly to, že na sobě máte zrovna bradavický hábit, oblečení v podstatě celé z řetězů či společenský oblek a v ruce martini (protřepat, nemíchat)) a pozvou vás do bufetu na pivo. Jedním z těchto míst je akce zvaná PragoFFest, která již po patnáctý rok umožňuje lidem jako jsme my potkat se a uvolnit se po tom dlouhém přetvařování se v obyčejném životě. Zdaleka tu nebudete ani nejmladší, a ani nejstarší. Jen pro vás tu budou pobíhat maníci s páskou přes rameno a budou pro vás, vaše kamarády nebo jen smečku náhodných známých vést quest, jaký si budete přát. V nejhorším tam budou i PC herny, konzole, deskové a hudební hry, kde se dá zašít a bavit se i o samotě. V bufetu nebo čajovně pak můžete proprat věčná témata a pobavit se nad tou dnešní dobou. Prodebatovat důležitá věci a pokout nějaké ty pikle. Prostor je. Místo je. Čas závazně dán. Ale ta společnost… ta se snad zpestří! I když jsme každý jiný, tak se máme o čem bavit! Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v lednu 2011.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]