Hlasy z ulic DarkAge – září 2009 Tindo 20. března 2018
Na živo se kratší dobrodružství odehraje za několik hodin. Zde na Dark Age to může trvat i mnoho měsíců. Je to dobře, nebo špatně? Mofik: „Hra na živo a na internetu jsou něco úplně jiného. Při hře na živo má hra spád, každý si řeší sám své věci v sobě a nahlas říká jen to, co jeho postava (on) dělá, případně co říká. Člověk se při ní více vžije do postavy, jelikož ji hraje několik hodin v kuse. Perfektní odreagování na celé odpoledne, večer, případně noc (vřele doporučuji). Hra na internetu má jiné “vychytávky”, mezi jinými jsou to popisy (literáti se mohou vyřádit, fantasti taky) a popis myšlenek postavy. Navíc hra tady nezabere mnohdy déle, než hodinu denně, pokud nemáte celé odpoledne čas (kdo někdy hrál na živo sám ví, jak těžké je zařídit volný termín všech hráčů na celé odpoledne), je to skvělé. Sám se můžete rozhodnout, kdy napíšete do toho questu, který den v týdnu obětujete tu hodinku. Odpověď na otázku: ano, je dobře, že dobrodružství na živo trvají (až) několik hodin, a ano, je dobře, že questy na Dark Age trvají i mnoho měsíců.“ Aglar: „Dobré je to podle mě z ohledu na RP, protože každý může dobře promyslet, jak se jeho postava v dané situaci zachová. Špatné je to, že hra na živo je časově realističtější. Skupinka radící se, co podniknout, zatímco jí PJ za zády odříkává: ‚Neznámý zvuk je od vás přibližně třicet metrů… dvacet… deset…‘. No, je to adrenalin, který mi na DA trochu chybí. Takže je to dobře, nebo špatně? Mně osobně tento způsob vyhovuje, protože mám dost času na rozmyšlení. A ten adrenalin je zase nahrazen napětím a očekáváním, jak daná situace dopadne. (Dobrý PJ vám z toho dobrým popisem udělá třeba horor.)“ Anathan: „To je vskutku zajímavý dotaz. Popravě řečeno není to poprvé, co nad tím přemýšlím. Nicméně dle mého názoru nejde jednoznačně určit, jestli to je dobře, nebo špatně. Oba dva způsoby hry mají svá specifika, a proto je třeba se na to dívat ze všech úhlů pohledu. Jedna z výhod hry na DA je to, že můžeš hrát s lidmi, které neznáš. Není třeba někoho hledat, pak se shodnout na jednom čase a konečně si zahrát. Obzvláště to platí pro nás zaměstnané... takže taková časová flexibilita. :-) Další nespornou výhodou je to, že se jedná o psaný text. Pod správným vedením se prakticky každý může tímto způsobem naučit psát a čím déle hra trvá, tím lépe. :-) Naproti tomu hra na živo trvá třeba jeden den, během kterého se toho může hodně stihnout, pokud se s kamarády nezakecáváte, což se také stává. Pravdou také je, že se dá výborně udržet atmosféra. U hry na DA je třeba zvolit nějaké rychlejší tempo, dle mého názoru maximálně jednou za týden, aby si hráči nemuseli stále dokola číst, co že se to dělo a mohli reagovat prakticky přímo. Přesto je dost obtížné udržovat například hororovou atmosféru, když během dne máte spoustu práce a pak si sednete na hodinu dvě k DarkAge. Vezmu-li to kolem a kolem, pak si myslím, že odpověď na dotaz je, že to nevadí, pokud se udržuje přiměřené tempo. :-)“ Kale: „Osobně se domnívám, že ani jedno, ani druhé. Na jednu stranu je to špatně – člověk ztratí nad příběhem spoustu času a nic se v podstatě neděje. Občas to dojde i do bodu, kdy příběh ztratí spád a rozpadne se družina. Lidi to přestane bavit. Na druhou stranu nám ten čas dává možnost se trochu víc rozepsat, uvést věci, které bychom na živo asi vůbec neuvedli. V tomhle zase tkví jiný problém – ztrácí se zde ono instinktivní chování, které nás postavě přibližovalo. Jen málo hráčů se dokáže vžít do své postavy natolik, aby její chování bylo v souladu s instinktem, nebo tím, jak bychom se třeba zachovali my.“ Yavanna: „Srovnávat hru ‚na živo‘ a online není nejlepší nápad. Každá je o jiném přístupu. Je jasné, že když se domluví skupinka lidí, sejdou se a vzájemně domlouvají, mohou uhrát mnohem větší část za jedno odpoledne. Na druhou stranu, jak často mají možnost se všichni scházet? Takže i tady se následné hraní může dost protáhnout. Ale abych se vrátila k otázce. Pokud je příběh zábavný, svižný a zbytečně se neprotahuje, potom doba odehrání nehraje roli. V opačném případě stejně po čase dobrodružství skončí. Zřejmě to není odpověď, kterou jsi chtěl. Nedá se soudit, zda je to dobře, nebo špatně. Spíše se nabízí otázka: jde to řešit jinak?“ Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v září 2009.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]