Vyhledávání: | |
(uživatel smazán)
Amaia
|
22:25:25 8. září 2018 | |
---|---|---|
Jazykově to funguje bez problému a odsýpá to, až na menší zádrhely, jako to, že je ta scéna ve vodě poněkud chaotická a nepodařilo se mi tam najít ten okamžik, kdy se Vrána postavil zpátky na nohy, takže když se najednou začal brodit, chvíli mi trvalo se zorientovat. Jinak je to dost čtivé. Ošklivě to ale trpí na problém samé formy a žádného obsahu.
Nemá to úplně mnoho děje, který by to hnal kupředu, kdyby to bylo jenom o tom, co se tam stane, bylo by to nudné. Takže je to o jejich vzájemných vztazích? Je tam typka, kvůli které městské dítě vleze do lesa, což je samo o sobě slibné, ale není tam řečené dost na to, aby se dalo pochopit, proč se k sobě chovají tak, jak to dělají. Ona je přítulná, on odtažitý, důvody nevysvětleny. A on se na konci urazí a nechá ji bez dalšího vysvětlení (pro postavu i čtenáře) být. Tudíž je to asi o něm? Dávalo by smysl (hlavně tedy kvůli dost častému nešvaru psaní RPGčkových, jen postavou hnaných povídek). Jenže k tomu zase chybí Vránův názor na to, co se s ním vlastně stalo, není ani jasné, proč je pro něj takový zádrhel, že je typka dryáda (ani jak to, že zrovna dryáda nenajde člověka v lese, tma netma). V podstatě: něco se mu stalo, ale není tam vidět vůbec žádný vývoj jeho charakteru, žádná reakce. Čtenář má jen informaci, že je hodně zklamaný, nejasno čím. Méně objektivně: působilo to na mě spíš jako venčení postavy, kterou člověk nemá příležitost hrát, než jako povídka. Vrána sice je zábavný a do jisté míry zajímavý, ale naznačování, že má magické či jinak nadpřirozené schopnosti/vlastnosti pro mě obojí výrazně snížilo. |
||
22:56:17 16. srpna 2018 | ||
Četla jsem ji několikrát, jen tak i v rámci korektur, a mám ji moc ráda. Je taková sevřená, neukecaná, Tolpení, s drobnou příjemnou pointou a Vránou, jak ho máme rádi. | ||