Aragorn.cz vs. DA Bizarro 6. dubna 2018
Lidé se kvůli němu dělí na dva tábory. Na ty, co ho milují a na ty, kteří ho nenávidí. Zajímá vás, jaké názory na DA může mít uživatel z jiného serveru? Co se mu tu líbí a co by třeba změnil? To najdete právě tady. Ahoj, Apo. Na začátek nám o sobě pověz pár slov, aby měli čtenáři tušení, co jsi vlastně zač. Zdravíčko, Bizarro. Protože jsem hrozně líný člověk, tak to vezmu stručně a ve zkratce. (pochechtává se) Tancuji v liberecké taneční skupině, pracuji jako webdeveloper, vedu vlastní skupinu hráčů Shadowrunu, holduji čajovnám a vodním dýmkám v nich. Jsem programátor fantasy komunitního serveru Aragorn.cz (mává do kamery), jenž sdružuje pestrobarevnou uživatelskou základnu ve věku od desíti do padesáti let. Kdo mne nezná, toho rád poznám. Jsem tvorem společenským a rád se socializuji. Extrovertem mne nazve jen málokdo, ostatní volí raději slova jako šílenec a blázen. Ale mají mě docela rádi. Z určitých zdrojů vím, že tě prý někteří lidé kvůli tvé povaze naopak moc nemusí. Co bys k tomu sám řekl? Je dobře, že si to odbudeme hned ze začátku. (přivřené oči) Předpokládám, že i zde platí, že novinář své zdroje tají a neprozradí, hm? No budiž. Existují dvě varianty toho, jak se zachovat, když mne neznámý člověk má možnost blíže poznat a seznámit se. Buď je ochotný investovat nějaký ten svůj čas, vůli a intelekt, aby se smířil s tím, že s mým způsobem otevřeného, svérázného a prachsprostě drzého jednání a chování nic neudělá, akceptuje ho jako fakt a přizpůsobí se mu, nebo, jak činí mnozí, to velmi rychle vzdá a, protože je to jednodušší, bez vynaložení sil, tedy bezbolestně, stane se mým nepřítelem, nebo v lepším případě na mě „jen“ zanevře. Nezazlívám jim to, ale takoví lidé mne neznají. Je to možná můj obranný mechanismus proti falešným kamarádům. Mám známé, kamarády, přátele a blízké přátele, kteří mne znají skoro stejně dobře jako rodina, ne-li lépe. Rodina je samozřejmě nejblíže. Dovolil bych si citovat Waltera Winchella: „Pravý přítel je ten, který přijde, když všichni odcházejí.“ Má nátura nesedne každému snad i proto, že mám komentář takřka ke všemu a v jakýkoliv čas. Jsem schopný vymyslet si názor i na to, proč je dnes o trochu modřejší obloha, než jaká byla včera, byť rozdíl je lidským okem nezachytitelný. (úsměv) Namísto beletrie mám přečteno až příliš encyklopedií, ale encyklopedické znalosti u mne nehledejte. Spíše si umím dát dvě a dvě dohromady a říct, že výsledek je čtyři tehdy a tehdy. A právě si začínám připadat jak u nějakého psychologa na červeném lehátku. Tedy až na to, že jsem u žádného nebyl. Zatím. (mnohovýznamové mrknutí) Jsem dva metry vysoký egoista, občas snad až narcista, sebestředný a častý demagog s prapodivným humorem. Převyšuje mne prý jen mé ego. Na druhou stranu taky umím pomáhat nejen v nouzi, dodržet sliby, zachovat se čestně nebo mlčet. Ano, i to umím. Ne každý si takový způsob mého chování zaslouží, protože jak Vy k my, tak my k Vy. Zmínil jsi tanec. Povíš nám, jak moc jsi v něm úspěšný a jaký druh tance máš nejraději? Netancuji závodně, ale pro zábavu. A není to ani standard, ani latina. Všechno začalo tuším v polovině podzimu roku 2001, když mě dvě spolužačky doslova dotáhly na trénink taneční skupiny The Wings (www.wings.cz). Ony zůstaly jen do konce školního roku, já dodnes. Co se týká tanečních jako takových, tak mám za sebou právě čerstvě ukončené experimentální kurzy, to je něco jako čtvrtý ročník tanečních po klasických, pokračovacích kurzech a pak speciálkách. Jedna milá slečna z Prahy projevila zájem a já neodmítl. Protancovali jsme spolu speciál i experimenty, teď uvažujeme o vstupu do tanečního klubu. Je vidět, že ženy na mne mají vskutku dobrý vliv. (úsměv od ucha k uchu) Takže vlastně ovládám i ten klasičtější pojem tancování. Když už tak sumarizuji, tak před rokem jsem v Liberci po dobu půl roku navštěvoval kurzy salsy. Pro změnu ve Wings tancujeme všelijaká předtančení pro plesy, firemní večírky či festivaly, v současné době náš repertoár obsahuje kolem pětadvaceti vystoupení takřka celosvětového objemu. Ameriku zastupují mexické tance a clogging, tj. step s plechy, z Asie jsme si vzali sibiřské tance a parodie na ně, byť Rusko politicky patří do Evropy, já vím. No a starý kontinent – z něj máme plesové tance druhé poloviny 19. století, irské a skotské lidové nápady. Mezi tím vším však najdeme i nějaké ty „novotiny“, třeba Charleston z třicátých let nebo příkladem je i country zastoupené waltzem Cyrano a Rikatádem. Děvčata, slečny a dámy mají svůj velmi vděčný Kankán. Jsem tanečník. A jsem na to hrdý, protože pak na plese se člověk cítí ve své kůži. Nemusím jen sedět, koukat a závidět. To ti druzí mohou leda tak závidět mně a mé partnerce. To si však na parketu vůbec nemyslím, to jen teď tady tak nad tím filozofuji. Při tanci si užívám pohybu, souhry, improvizace, novinek v nalézaných kombinacích kroků a kontaktu. Ať už jde o kontakt oční, tělo na tělo nebo jen kontakt s přáteli. Abych odpověděl i na druhou část otázky: nejraději mám patrně waltz a nebo blues, při kterém často improvizuji, pak mám totiž absolutní volnost a nikdy není jeden tanec stejný. Co tě vůbec přivedlo sem na DarkAge? Bylo to již před asi dvěma lety, kdy se mi, už dávno nevím kdo, zmínil o existenci DarkAge. Tak jsem se přišel podívat. Nějak zvlášť mne to však nezaujalo, srovnání s Aragornem bylo tvrdé a nekompromisně jednostranné. Tou dobou jsem totiž nevěděl, že existují diskuze jen pro registrované a další hromada věcí souvisejících s právy na DA. Ale na PragoConu 2009 jsem čirou shodou okolností potkal Dona, Sheinku a ještě několik dalších, mimo jiné jsme zašli i do hospody. Tam jsme pokecali a mezi řečí jsem se zmínil, že bych se na to DA mohl tedy i registrovat. A tak jsem několik dní poté učinil. Na PGC 2009 jsem totiž již byl tak nějak jako člověk, který se zajímá i o další servery. Bavil jsem se nejen s lidmi z Aragornu, ale i s vývojáři Andoru, vymysleli jsme jeden zajímavý koncept, ze kterého nakonec bohužel sešlo. Škoda. Ale od té doby jsem i na DA. A tak napůl se vyskytuji mezi DA a Aragorn.cz. Jak je na tom DA u tebe nyní, když ho srovnáš jakožto běžný uživatel s Aragornem? Místo na hraní. Na Aragornu nemám ani jednu hru či postavu, pokud nepočítám ty testovací a skladiště postav. DA je pro mne také komunitní server plný lidí, kteří jsou mi převážně věkově blíž, než je věkový průměr na Aragornu. Rozdíl je mým odhadem trénovaného oka (mrk mrk) asi tak pět let, což je opravdu hodně. A abych nezapomněl, na Aragornu mám jisté povinnosti, kdežto na DA ne, krom questů. Aragorn je koníček a zodpovědnost, DA je zábava a noví, neznámí lidé na místě, kde můj nick ještě není tak profláklý. Čímž bych se zbytečně vracel k již dříve zodpovězené otázce. Zeptám se jinak. Když porovnáš Aragorn a DA, kde vidíš klady a zápory u toho a onoho? To je otázka, kterou si mohu na všech frontách vyrobit ještě víc nepřátel. Než odpovím, tak mi prosím dovol se zeptat: skutečně se na tohle chceš zeptat? Ano. Dobrá, řekl sis o to. Ale jestli tím někoho naštvu, tak se kryju za tebe a budou bít nejdříve tebe. (ďábelský smích) Na Aragornu jsem tak nějak mnohonásobně víc doma. Byť je to domov, který mne kolikrát nakrkne a pošle pryč, vrazí mi poctivou facku nebo kopanec, mám jej rád. Komunita lidí, kterou znám, je hodně otevřená a jak hlásá jedno z mnoha hesel, která jsme používali na propagační materiály: Aragorn.cz – Banda bláznů, kterou si zamiluješ. Tam se zkrátka každá úchylka, odlišnost, šílenost a bláznovství podporuje. Bereme lidi tak, jak přijdou a jací jsou. Bez debat má Aragorn otevřenou náruč pro kohokoliv, pokud se ten dotyčný nebojí ukázat v pravém světle. A DarkAge? Heh, to je na dlouho. Na DA je hierarchické uspořádání, funkce, odpovědnost se občas míjí klidnému řešení a jakémusi úsměvnému řešení. Pohodička, se kterou zvládá Aragornský administrátorský tým čítající asi deset lidí většinu akcí, je úžasná. Na DarkAge mne občas přes čumák až nehorázně praští byrokracie. Taková, že když se vyskytne zajímavá možnost účasti, nabídka pomoci, cokoliv příjemného… smete se to pod stůl lidmi, kteří „mají vliv“ a kteří jsou konzervativní. Bohužel admini a další si o takových lidech myslí, že kdyby s nimi kolikrát nesouhlasili, mělo by to pro jejich funkci a jméno neblahý vliv. Jenže od toho někdo tu funkci administrátor má a jiný ne. DarkAge je literární server – ale kolik skutečných autorů na DA publikuje? Deset pravidelně se opakujících. Pokud je DA literární díky příběhům v questech, pak mne mrzí, že tyto texty, pokud jsou veřejné, nejsou veřejné. Na Aragornu, pokud je něco veřejné a pro všechny, tak je to prostě pro všechny, klidně i nepřihlášeného návštěvníka. To mi asi taky tak trochu vadí: uzavřenost komunity DA pro nováčky, kteří nejsou učenliví, schopní uznat svou uchybu a tak dále. DarkAge má zase vysokou kvalitu hraní díky nastolenému systému oficiálních questů a výcviků. Jen mi pak přijde, že když je cvičenec dobrý a jen trochu se liší od ideálů cvičitelů, je mu vštěpováno a pořád o hlavu omlacováno to, jak přesně se má jako vypravěč chovat. A to dle mého názoru je velká chyba a škoda, protože přesně tak zaniká různorodost a velké Darwinovo slovo „Evoluce“. Na Aragornu díky nulové hierarchii, adminy nepočítaje, nemá takřka nikdo, kdo nezná tamější hráče a vypravěče, šanci najít dobrodružství, v němž by měl jistotu, že si zahraje a že to po dvou týdnech neskončí. Na tvou otázku o tom, jaké jsou zápory a klady jednoho či druhého, se nedá odpovědět krátce, chtělo by to extra dlouhý článek, ale ten by byl krajně zaujatý, kdybych jej psal já. Přeci jen vidím jen do administrace a vize Aragornu, na DarkAge jsem jen uživatel s pár questy. A odpovědět ti esejí, na to vážně nemám mozkové buňky. Existuje třeba nějaká konkrétní věc, která ti tu chybí? Jé, toho by bylo. Ale jakožto ctihodný občan světa DarkAge jsem spokojený s tím, co se občas podaří vyrobit programátorům a nebo organizačně schopným členům. První mne asi na mysli vytane volný systém pro hraní, jenž nejen Poznámkami dovoluje popsat postavu z jiného systému nebo nefantasy či neDrD světa. Pokračuje to přes automatický refresh záložek na stránce, kdy není nutný refresh, a končí asi možností psát komentáře k uživatelským profilům, protože je to zajímavý zdroj nejen informací, ale i možnost vyjádření poděkování nebo dalších vztahů. To by však z fantasy literárně zaměřeného serveru udělalo ten komunitní. A o tom DarkAge v prvé řadě patrně není, nebo by ses na to musel zeptat Dona, kam chce DA vést. Doneslo se mi, že prý Aragorn učinil nabídku DA ohledně jistého meziserverového Roleplay turnaje. Nevíš o tom něco víc? Jestli máš na mysli iniciativu uspořádat meziserverový turnaj v hraní „Play by Post“, tak o tom vím jen z doslechu, protože to zařizoval uživatel a jen jeden administrátor jej měl takříkajíc pod palcem. Ale jestli mohu něco málo prozradit, tak od nového školního roku by měl náš admin přes Vypravěče a PJs s nickem Dart přijít s něčím velkým. Týkalo by se to prý až velkých 3A, DA a dalších. Víc neřeknu, protože sám přesně ještě nevím, kdo všechno do toho připravovaného komplotu má být vtažen. Pokud je mi dobře známo, na DA jsi tu a tam pomohl místním programátorům s různými věcmi. Prozradíš nám, kde se skrývá část tvé práce? (špatně skrývaný úsměv) Byla to jedna minimalistická oprava Krčmy, návrh na řešení whispů a možná ještě něco malého. Moc toho nebylo, možná máš nějaké zajímavější a lepší informace, o kterých nevím. V poslední době to bylo několik komentářů k Světlému skinu. A předtím jsem Andílkovi navrhoval, jak vyřešit výpis čísel DAily Mirroru. Ne, není toho moc, nechci být zdejším programátorem, ještě to tak. (oči v sloup) Vzhledem k tomu, že se jedná o dubnové číslo, se nemůžu nezeptat – nachytal tě někdo na Apríla? A víš, že ani ne? Protože jsem na Aragornu den předtím připravoval emo-hlášky vkládané do titulků, za jména do všech diskuzí a dalších kousků Aragornu, tak to, co se již tradičně opakuje na DA, mne nechytlo nepřipraveného. A protože jsem byl již od rána připravený, chytal jsem spíše nějaké ty lidi já. Něco málo se povedlo, jinde jsem jen slyšel, že je prvního dubna, tak jestli to skutečně myslím vážně, nebo jako apríl. Ne, letos jsem nebyl ani jednou nachytán. Co Velikonoce? Jaký máš k tomuto svátku vztah? Chceš snad v pondělí naplácat? Ne, asi ne, že? Jako asi takhle (teatrální zakroužení dlaní), Velikonoce beru jako každý podobný svátek. Nejpodobnější jsou asi Vánoce. Byť jde dnes v největší míře o křesťanský svátek spojený s nakupováním čokoládiček pro děti a já věřící nejsem, mají Velikonoce pořád slovanské prvky. Hlavně co se jara týče. Ten Ježíš Kristus si to taky uměl dobře načasovat. Takže na bytě mám nějaké ty barvy, vosk, vyfouknuté skořápky a chystám se tvořit. Velikonoce jsou totiž i tvůrčí svátek. Dopřejí člověku i nějaký ten čas na zamyšlení. A pokud si vzpomenu na papeže, jak kyne davům a celé to gesto je zvednutý prostředníček v deseti jazycích, usmívám se. Jsem rád, že jsem zažil tyto svátky i na Moravě, kde je to úplně jiná podívaná. Vřele doporučuji komukoliv, kdo je znuděn komercializací všech původně nekřesťanských svátků. Jak je u tebe na tom s oblibou náš časopis DAily Mirror? (záchvat smíchu) Mám to brát, jako co si o DM myslím? Klidně i tak. Jakožto pravidelný čtenář všech článků mohu jedině chválit kvalitu obsahu, sazečské zpracování je na úrovni. Redakce je, díky bohu, nezávislá na byrokracii DA, takže slyší na ohlasy a vcelku pružně reaguje. A to se mi líbí, protože čtenář pak vidí vývoj. Vývoj k lepšímu. Takže výsledkem je to, že DAily Mirror u mne stoupá v ceně. Mimo jiné i proto jsem se rozhodl posílat odkaz na jeho flashovou verzi, která je rychleji k nahlédnutí. Škoda jen, že se pak odkaz časem ztratí v náplavě příspěvků, ale nemůžu chtít všechno hned. Zázraky na počkání, nemožné do tří dnů. DAily Mirror je v mnohém příjemný rebel, který ale racionálně myslí, než udělá ten pravý krok. Jsou zde třeba nějaké rubriky, které máš raději nežli jiné? Jak je v mé nátuře zakořeněno, hodnotím dílo jako celek. Ale také jsem jen člověk, který má rád fantasy a hry, tudíž rubriky o RPG či teoriích mne baví. A samozřejmě „Rozhovor s…“ zatím nikdy nezklamal. Mám neblahé tušení, že tentokrát se z rozhovoru nedozvím asi nic nového. (smích) Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v dubnu 2010.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]