Elfové z Lípového lesa II. Funclub Lípy 18. května 2006
Jen co mladý skřet sepnul svůj uvolněný opasek, zmizel v křoví, ač mu elfův meč rozčísl čupřinu. „Stůj, ničemo ! Ty lotře !“ řval elf hysterickým hlasem. „Zadrž své kroky !“ Skřet kupodivu běžel dále, avšak bystrým očím elfa se schovat nemohl. „Ještě jednou tě varuji, ničemníče , vzdej se svému osudu !“ křičel lehkonohý elf z plných plic. Byl velmi překvapen tím, že jej něco jako skřet okamžitě neuposlechlo (na takové zacházení nebyl zvyklý, přeceněn byl jeho tatíkem Král všech elfů pod Sluncem), a velmi se rozlítil. Zastavil, rozvážně a velmi pomalu zatasil meč, pískl na svého oře Hustalda a vyhoupl se do jeho sedla. V jízdě mezi stromy vytáhl luk, založil čtyři šípy a vypálil. „Sviiiiiiiisssst“ ozvalo se a skřet, ač již velmi vzdálen, padl prošpikován všemi čtyřmi šípy k zemi. Přesnost jeho rány byla neuvěřitelná, neboť všechny šípy vězely ve stejném místě. „ Hustaldo, zastav !“ zakřičel elf a prohrábl si plavé vlasy, z čela odfoukl neméně plavou ofinu. Kůň zastavil, ač nespokojeně frkal. Elf si to přeložil jako „Proč zastavujeme ?“ a rovnou svému zvířeti odpověděl : „Utáboříme se zde, neboť je tu vhodné místo pro spánek a lembas.“ ( U elfů něco jako pro Brity čaj o páté ) Vskutku, mýtinka, na které zrovna stáli, byla přenádherná. Okolo ní byly lípy, stromy, které měl mladý elf nejradši, a nedaleko tekla krásná, čirá bystřinka. Sluníčko svítilo a ptáčci zpívali. Jediné, co tak krásné místo hyzdilo, byla mrtvola skřeta. Co s ním? Už vím… Mladý elf postavil nedaleko mýtinky krmítko pro lesní zvířátka a mrtvého skřeta tam nacpal. Od té doby nesla mýtinka jméno „Tam, kde se zvěř nasytila“. Elf se zaposlouchal do zvuků přírody, pojedl lembasu, lahodného elfského chleba, a usnul. Možná nudou, možná z pocitu dobře vykonané práce… Když se probudil, nebyla mýtinka tím místem, které si pamatoval. Byla jiná. Stromy ztemněly, potůček rovněž, mrtvola skřeta páchla, sluníčko nesvítilo a ptáci nezpívali. Co se to děje? Snad už Velká tma nedorazila až sem? Vtom zahoukl sýček. Aha, je noc. Elf tedy vstal, a rozdělal oheň. Jeho kůň Hustaldo se pásl opodál. Vybalil další lembas a začal jíst. Málem mu zaskočilo, když uslyšel melodický, dramatický (ba až melodramatický) hlas: „Buď zdráv, příteli, mistře lukostřelče. Já jsem Celebritorn a toto jsou mí společníci. A kdo jsi ty, smím-li se ptát ?“ Náš hrdina se kolem sebe rozhlédl. Zjistil, že z lesa vystupují vysoké, vznešené postavy v kápích, s luky přes rameno. Elfové. „ Buďte zdrávi, bratři“ odpověděl „Jsem Chůvolas, syn Chevolase, velkého velekrále veleelfů pod vele… eh… Sluncem.“ „To nás velmi těší,“ opáčil ten, který se představil jako Celebritorn. „Je na čase, abych ti představil svou družinu, příteli. Není dobré v těchto temných dnech a temných hodinách v temné divočině tajit svá jména…“ A začalo velmi dlouhé představování…

Názory a komentáře ( 0 /13 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Aandromeda	1
Alizee	1
Aradan	1
Athelas1	2
Dave	1
Erik.Blackboar	1
Extremer	1
Ferro_the_King	1
Fili	1
Guner	1
Happy.lady	1
Christopher	1
Jon	1
Kibe	1
Kolaps	2
Lordamen	1
Lutus	1
Meladyanne	1
Milwa	1
Mr.Chybac	1
Nevyn	1
Nonsence	1
Pevnybojar	2
Radulesku	2
Rebel	1
Rinoli	1
Risthart	1
Teranell	1
ToxaLandor	1
Tufak	1
Vindikator	1