DA Drbna – Nejlepší pověst roku 2010 Falianne 2. května 2018
Jejím revírem jsou Tlachy, její tempo je vražedné, říkají ji Drbna z DarkAge! Speciálně pro ty, kteří ještě stále tápou, se Juker pod tajným vedením Drbny rozhodl sepsat své paměti o tomto světě. Spáchal to na začátku loňského září. Celý text je prolezlý chybami a nesrovnalostmi a mnohým z vás se bude zdát směšný – ale bohužel, cenzura je všudypřítomná a ani on, jeden z nejmocnějších, nemůže svobodně říkat všechno. Nyní je tu pro všechny, kteří chtějí na čtení něco lehčího! Na úplném počátku věků vznikl tento svět, za což se zasloužilo mnoho duší – TROJOKÝ ARCIDÉMON, HURN, STÍN a mnoho dalších. Postupně splétali jemné nitky a vytvářeli prapůvodní pralátku, ze které poté utvořili první podobu fór, krčem a questů. Jedním z těch fór byly Tlachy starý babky. Když už všechno vypadalo krásně a všem se tu dobře žilo, dostal jsem se sem i já. Měl jsem tu svůj život, hrál jsem v jednom questu, četl další a pozoroval Tlachy. Tenkrát tu byl muž, RUBÍNOVÝ TYGR, a ten řekl: „Proč se to tu jmenuje Tlachy starý babky, když tu žádná stará babka není?“ A STÍN řekl: „Pravdu díš.“ A tak se stalo, že Tlachy starý babky změnily svůj název na Tlachy RubinTigera. A pak, když uplynulo tisíc let, se správce změnil. Uplynulo dalších tisíc a správce se opět změnil. Tisíc co tisíc let si správci předávali svou vládu nad fórem a kolem nich se pomalu ale jistě utvářel svět, jak ho známe dnes. V těch časech ještě panovala dobrá atmosféra. Duší bylo jako šafránu, každý si psal, co chtěl a kam chtěl, a nikdo se na nikoho nezlobil. Tenkrát existoval jen Patentní úřad a tam se o všech návrzích diskutovalo. Ale duší přibývalo a utopie přestávala být utopií. Na fórech vznikaly první, miniaturní bordely a ty musely být zničeny. Vzniklo více fór a mezi nimi postPatentní úřad, aby bylo kde diskutovat. Jenom Tlachů se žádná změna netýkala a na těch jsem já i nadále žil a pozoroval. Duší přibývalo a najednou se nesmělo psát skoro nic nikam. Například na Vědmě už nemohl odpovídat každý ale jen Vědma. Tenkrát začala opravdová revoluce. Fóra byla prolezlá bordelem a spamem, uživatelé nadávali na diktaturu, vyhrožovali odchodem a žádali smazání. Tenkrát STÍN svou mocí vzpouru potlačil. V těch dobách se objevil DIVAC. Nikdo nevěděl, kdo to je a kde se vzal, ale nikdo ho neměl rád. Už tenkrát recitoval Bibli, čímž se zasadil o změnu v systému expování příspěvků – žádná nebyla, ale všichni jsme se hádali. Byl to DIVAC, Rozvratitel. A STÍN neměl rád DIVACE a DIVAC neměl rád STÍNA. Jenom Tlachy nic nerozvrátilo. Zatímco všude bujela revoluce, na fóru Tlachy to nebylo znát. Tenkrát se Tlachy nedaly zničit, protože byly zničené už z principu. Ale já tenkrát odešel. Když jsem se po časech vrátil, svět se změnil k nepoznání. DIVAC už nebyl nepřítelem lidstva, ale uznávanou součástí našeho světa. Tenkrát nastal úpadek fantazie. Fórum Královská knihovna a laterna magica bylo přejmenováno na obyčejné Královská knihovna a filmografie. Bylo to strašné. Lidé chodili po ulicích chudí a slepí a umírali. Duší bylo neudržitelně mnoho a STÍN stvořil NEDÉMONA, aby se pásl na těch, kteří nebyli dost silní, aby mu odolali. NEDÉMON se pásl, jen na Tlachy nikdy nepřišel a nikoho z nás nepřemohl. A pak byl odejit STÍN, načež na fórech zavládl bordel, který je i nyní vidět. Opět se tu objevují osobně prospěšné odkazy, debaty jsou promazávány jen sporadicky a poprvé pocítily změnu i Tlachy. Správci zlenivěli. Už nad nimi nestojí hrozivý STÍN, aby dohlížel na jejich práci. Každý správce se snaží pro sebe uzurpovat co největší moc a Tlachy nedrží jen tisíc let, ale tak dlouho, jak se mu zachce. Však jen pohleďte kolem sebe a uvidíte tu bídu, kterou TROJOKÝ ARCIDÉMON a HURN rozsévají. Jejich věrní poskoci jsou jim slepě oddaní a ti, jež se odváží proti nim vystoupit, jsou zničeni. Ale TROJOKÝ ARCIDÉMON a HURN nejsou ti nejhorší. Nejhorší je ten, jenž sám zničil své tělo, aby neomezovalo jeho nekonečnou duši. Ten, po kterém se tu všichni ptají a říkají – je to mučedník. Ten nám všem vládne, toho HURN a TROJOKÝ ARCIDÉMON poslouchají. A on poslouchá jen VELKOVÉVODKYNI. Ale věřte mi – viděl jsem nejeden úpadek našeho světa. Viděl jsem ho na vrcholu slávy i v těch největších propastech. Já ovšem říkám: „Můžou nám zpřerážet kosti, ale Tlachy nikdy nezničí!“ Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v únoru 2011.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
HadejKdo	1