Kostka
Puti 23. října 2008 |
---|
Někteří to možná znáte. Po noci, kdy jste se bavili, se najednou probudíte s děsnou kocovinou kdesi v cizím loži, v cizím bytě a kupodivu i s cizím člověkem ( nemusí být nezbytně opačného pohlaví ) a vy ani nevíte, co tu děláte a jak jste se sem dostali. Takto jednoduše by se mohly cítit i postavy filmu Kostka, ale bohužel pro ně je realita trochu jiná. Hned úvodní scéna nás vyvede z omylu, kdy postava se probudí a nevěřícně zírá, kde to vlastně je. V místnosti o tvaru již zmíněné kostky se šesti průlezy ve stěnách, podlaze a stropě. Kouká kolem sebe nevěřícně, navíc i další věc není v pořádku. Na sobě má nějaký divný úbor. Toto přeci nejsou jeho šaty, navíc kde to sakra je? Ve snaze se to dovědět, přeleze do další místnosti. V ten moment se ozve svištivý zvuk a ten človíček ustrne. Po velmi malé chvíli zjistíme proč. Ta postava se začne pomalu rozpadat na menší kusy, neboť svým příchodem spustila past, která ji naporcovala jak síto. Tahle postava ale nebyla sama v tomto bludišti. Po chvíli objevujeme i další postavy, pouťového kouzelníka, studentku, policistu, zdravotní sestřičku, autistu a architekta. Tito všichni se probudí jako ten rozporcovaný chudák na začátku a všichni se společně setkají. Celou dobu jim vyvstávají v hlavě otázky: Kde to jsme, proč tu jsme, co tu děláme, jak jsme se sem dostali, ale nejdůležitější otázka zní: Jak se z tohohle bludiště dostat? Film Kostka ( Cube ) byl natočen v roce 1997 a pod režisérskou taktovku si ho vzal Vincenzo Natali. Námět držet své oběti v nevědomí, sledovat jejich každý pohyb a sledovat jejich nemilosrdnou popravu, když udělají chybu, z toho mohl čerpat i Saw, kde popravy byly spíše hlavním tahounem snímku a děj šel stranou, tady je přední děj a postavy, jak dokážou spolupracovat, když se pomalu dozvídají podrobnosti o kostce. Hlavní pro tento film je napětí, protože se čeká, že za každými dveřmi bude past, i když brýlatá studentka se snaží uklidnit skupinu svojí teorií, kterou jí o půl hodiny sama kostka vyvrátí. To si myslím, že byla slabina filmu. Objeví se teorie, která se zdá správná, tak se jí scénáristé chytí a postavám pomůžou. Pak ale, když se scénárista koukne do scénáře, vidí, že tam měla být past, tak ji tam hodí jen pro pobavení a poté napíše nějaké vysvětlení, proč tam měla být. Další věcí, která mi chyběla, ale byla částečně odčiněna koncem, byl počet úmrtí. Přiznejme si to, jsem škodolibý sadista, který si přeje smrt druhých, zvláště hodně bizarním způsobem, ale v Kostce se mi toho moc nedostalo. Ano, byly tam velmi důmyslné pasti, to ano, ale chyběly tomu ty nic netušící oběti, které se do té pasti chytí. Nicméně ale zase mi byli sympatičtí herci, kteří se svých rolí zhostili dokonale. Byly v jejich očích vidět známky nervozity či postupné magoření, které se v nich stupňovalo, když se najednou ten příběh o jejich hledání cesty ke svobodě zvrtnul a oni zjistili, že jsou v háji. I hudba dokreslující děj zněla též dobře. Tichá, utlumená, v okamžiku, kdy bylo potřeba zvýšit napětí či se chystal nějaký zvrat, dokázala dokreslit již tak strašidelnou či melancholickou atmosféru. I scénář, krom tedy té pasáže o teorii těch pastí a místností s pastmi, je velmi dobře napsaný, dialogy uvěřitelné a celkově i námět je skvělý. Tento film je hlavně o sledování skupiny nesourodých lidí hledajících cestu ven. Věřte mi, není to reality show. Ve Vyvolených vám za špatný krok nevytryskne žíravina do tváře a nezpůsobí vám kompletní výplach dutiny lebeční. Co mě ale někdy zaráží je fakt, že lidé, kteří ten film viděli, neříkají: Hele, viděl jsem film, jmenoval se Kostka, jsou tam zavření lidi a teď se maj dostat ven. Místo toho vám řeknou: Hele, viděl jsem film, kde je chlápek zavřenej a on jako jde dál, najednou VŽUM a chlápek se rozsype na kousíčky. A víte, že se těm lidem ani nedivím? |
Nick | Známka |
---|---|
Aquarius | 1 |
DonSimon | 2 |
Elifa | 1 |
Enefa | 3 |
Jakub.s | 2 |
Kanyapi | 2 |
Lucy | 1 |
Lutus | 4 |
Milwa | 3 |
Mofik | 1 |
Rohi | 1 |
Sobekrobert | 4 |
Taikitee | 1 |
Tori | 2 |
Yenn | 4 |
Zarabeth | 3 |
Zarathustra | 4 |