Stár statek stál Nejshy 2. srpna 2014
1. V dolinách potoky zvučí jak ďas, když severní vítr vane nám zas. Zpěv lesního života nese se v dál, co člověk zde udělal, zastírá žal. Zpustlé a chladné domovy těch, kter ve válce ztratili drahocen dech. Stár statek stál na kopci sám, kde život promrhal nejeden zmar. 2. Už kvapem mocných let dům prastarý skor vítr smet. V srdci lesů dlouhý čas stál, ne vždy samoten tu sloužíval. Nejedna rodina zde byla, pod jeho střechou žila. 3. Však před krátkým časem tu živořila sama, duše, co odešla neznámo kama. V ponuré světnici sedíval, stár dědek, co život dožíval. Hřbet shrben měl pod tíhou let a v tváři jizvu od krabích klepet. Stár statek stál na kopci sám, noc smrákala, do lesa, v dál… 4. Už dávno spadané listí zakrylo háj, kde stár dědek prožil nejeden máj. Dalšího, tuší, se však nedožije, a v dálce jak zaň vlk rmutně vyje. Žal jeho jest byť mu bližší, rád však, že jej vůbec slyší. 5. Vzpomínal na chvíle svého žití, a topil se v blahu tvrdého pití. Mlád býval, však sil pln, ale válka jej uvrhla do síly vln. Plavil se rád po širých mořích, nejeden život zhasl zde v bouřích. 6. Lásku nepotkal, miloval moře, teď už mu nezbývá než vzlykat hoře. O všechno přišel časem svých let, jen smutně seděl - v hlavě svůj svět. Vydechl naposled: „Jdu k tobě, bože“, stár dědek odešel na věčné lože. Stár statek stál na kopci sám, Když uhlíky života dohasly tam.

Názory a komentáře ( 0 /4 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Anny	1
Aurelie	1
Elanius	2
Kanyapi	2
Lutus	1