|
No, kdyby se to proškrtalo na miniaturu tak 5-6 řádků, asi by to i něco dalo. Takhle je to rozmělněné, ztrácí to napětí, tajemství i spád.
Druhá sloka je třeba naprosto zbytečná, jenom klišoidní omáčka. Důležitá je prakticky akorát pvní, třetí a čtvrtá. Hlavně pozor na ledové slzy (horší už je jen zlomené srdce) a hodně věcí opakuješ. "Já nechci vejít/vzpírám se volání" - oba verše znamenají prakticky to samé. Obdobně je tomu i u "Skloním však hlavu/dělám, že neslyším" nebo "láká mě, volá, pojď ke mně, pojď..."
Vlastně i "lákavá brána" je nefunkční, to už je tam několikrát, že tě láká...
V básni musí mít každé slovo opodstatnění, svůj význam. Nic zbytečného. Pokud se slovo nedokáže obhájit, nemá tam co dělat.
|