RPG – Pathfinder 1. část Angeluss 20. dubna 2018
Po dlouhé době jeden z důvodů pro návrat k deníkům, tužkám a hexovému papíru. Heroická fantasy RPG, která stojí za hřích. Před pár dny se mi do spárů dostala nová RPG hra na hrdiny Pathfinder. Tato příručka se v českých obchodech objevila poměrně nedávno a přiznám se, že ve chvíli, kdy jsem ji otevíral, jsem neměl ponětí, o co vlastně jde. O to víc mě vzápětí tento pokračovatel známých Dungeons and Dragons překvapil. Přestože dračákovským RPGčkům příliš nefandím, Pathfinder na mě zapůsobil a přišlo mi fér se s vámi o první pocity z něj podělit. Než se pustíme do knihy samotné, sluší se shrnout několik starších událostí ze světa RPG. Před dvěma lety došlo ve vývoji světů Dungeons and Dragons k poměrně zásadnímu zvratu. Více než 30 let vývoje nabralo mezi 3.5. a 4. edicí nový směr. Tvůrci nejslavnějšího RPG na světě se ve snaze držet krok s moderními RPG trendy pustili do velkých úprav a zapracovali do svých knih mechaniky, které skalním příznivcům nebyly dvakrát po chuti. Dalo by se říct, že čtvrtá edice D&D je úplně jiná hra určená jinému typu hráčů. Došlo k velkému zjednodušení a přiblížení hry mladším a přímočařejším hráčům. Upozadil se herní svět, osekala se pravidla. Čtvrtá edice je víc než co jiného řežba ve stylu hack and slash. Trojkové příručky jsou navíc se čtyřkovými vzájemně nekompatibilní, takže po přechodu na vyšší edici můžete všechny staré (a ne zrovna levné) knihy zahodit. Není divu, že řada skalních příznivců Dungeons & Dragons dodnes nemůže čtvrté edici přijít na jméno a masově přecházejí k jiným alternativám. Jednou takovou je právě Pathfinder. Podle slov autorů byl tento systém vyvíjen dlouhých třináct let. Už při pohledu na obsah, který v podstatě kopíruje Systém Reference Document tříapůlkových dungeonů, vám bude jasné, čím je tato hra inspirovaná. Autoři, mnohdy bývalí tvůrci příruček Dungeons & Dragons, se svojí inspirací nijak netají, ba naopak si na svých modlách a vzájemné kompatibilitě mezi všemi tříapůlkovými systémy pravidel zakládají a považují je za největší přínos hry. Tvrdit, že Pathfinder navazuje na Dungeons and Dragons v 3.5 by nebylo úplně přesné, i když tomu tak v mnoha směrech skutečně je. Oproti D&D v něm najdete spoustu změn, úprav i rozšíření a především v něm nenarazíte na jedinou zmínku o světech Greyhawk nebo Forgotten Realms, které podléhají autorským právům. Základní herní principy však zůstaly podobné, ne-li stejné. Rasy, předměty, kouzla i jiné herní prvky se dají mezi oběma systémy snadno převést a příručky úžasných dungeonovských světů jsou v Pathfinderu bez problémů hratelné, přičemž Pathfinder samotný dokáže posunout herní zážitek o kus dál než starší tříapůlky. Pathfinder nabízí samozřejmě i vlastní set prostředí, ale o tom až později. O čem se tu tedy vlastně bavíme? Je Pathfinder zavrženíhodné „vykradačské“ RPGčko, nebo originální a soběstačný systém? Osobně se kloním spíše k druhé variantě. Pathfinder je dobrý příklad toho, jak uchopit dobrý námět a předělat ho tak, aby byl nakonec ještě o něco lepší. Jde o klasické hrdinské fantasy RPGčko v dračákovském střihu, které obdobně jako dračák nepoužívá vlastní herní prostředí (rozšíření v podobě dobrodružství už ho pochopitelně zapojují). Můžete se tedy svobodně rozhodnout pro svět, který hodláte používat. Krom vlastních nápadů připadají v úvahu veškeré tříapůlkové světy s D20 systémem v čele s těmi, které známe z Dungeons & Dragons. Stejně dobře ale bude fungovat i prostředí D20 Warcraftů, Wheel of Time nebo dokonce Call of Cthulhu. Velký problém by neměl být ani s propojením do Asterionu. Podle vzoru svých předchůdců je Pathfinder vázaný v pevných deskách a doprovázený poctivou ručně kreslenou grafikou. Po letmém prolistování na vás dýchne atmosféra klasické fantasy střižené jemnými anime prvky. Nečekejte žádná zvěrstva. Jde o opravdu jemnou stylizaci. Elfové mají například typicky asijská ušiska, některým válečníkům se v ruce občas objeví trochu nepřirozeně velká zbraň. Celkový dojem z kreseb ale směřuje spíš k lepšímu, rozhodně nejde o žádné bezmyšlenkovité podlehnutí aktuálním módním trendům. Základní příručka je poměrně obsáhlá. Čítá skoro 600 stran rozdělených do 15 tematických kapitol. Abyste mohli začít s hraním, stačí projít jen její menší část. Zbytek si osvojíte až později v průběhu hry. S orientací v knize vám pomůže první kapitola, která je krátkým seznámením s fenoménem RPG a příručkou samotnou. Úvod je krátký a zároveň dostatečně sdílný na to, aby nováčci pochopili, co drží v ruce a jak mají s Pathfinderem zacházet. Pojďme krátce nahlédnout do prvních kapitol, které jsou věnovány především herním postavám. Pathfinder obsahuje sedm základních herních ras. Jde o klasickou sestavu nejběžnějších ras, přičemž v rozšiřujících příručkách pro pokročilé hráče lze narazit na další méně obvyklé možnosti. Popisy jsou víc než klasické. U každé z ras najdete podrobný popis jejich vzhledu, společenských zvyklostí, náboženství, vztahu k dobrodružnému životu a ostatním rasám a několik typických příkladů jmen. Postava volí jedno z devíti přesvědčení. Je možné určit si také počáteční věk, který může v mezních případech ovlivnit některé vlastnosti. Starší postavy bývají typicky moudřejší, ale slabší nebo méně obratné a překvapivě mívají kratší životnost. Podle vzoru D&D nabízí Pathfinder možnost vykonávat jedenáct různých povolání, které je možno libovolným způsobem kombinovat. Profese se vzájemně liší svými zvláštními schopnostmi, počtem životů, znalostí zbraní a podobně. Krom klasické fantastické čtyřky, tj. bojovníka, kouzelníka, zloděje a léčitele, jsou k mání bardi, mniši, barbaři, hraničáři, paladini nebo druidi. Zajímavým nápadem jsou tři rozdílné systémy vývoje postavy. Každá z cest se liší počtem zkušeností potřebných k dosažení další úrovně. Můžete tak přizpůsobit rychlost vývoje postavy svým představám, schopnostem a hlavně frekvenci hraní. Součástí každé postavy jsou ještě skilly a featy. Skilly jsou průběžně se zlepšující dovednosti, do kterých hráči při přestupu na novou úroveň přidělují získané body. Featy naopak fungují jednorázově. Postava se je jednou naučí a dál je nijak nerozvíjí. Valná většina skillů a featů odpovídá D&D předloze. Přibyly jen drobnosti, jako třeba létání s efektem na veškeré vzdušné manévry postavy. Běžný dobrodruh stojící nohama pevně na zemi sice let nijak nevyužije, ale u leteckých příšer nebo kouzelnických postav význam létání rapidně vzrůstá. Udržet se ve vzduchu už není jen otázkou jednoho kouzla. Každý, kdo si zahrává se světem mezi nebem a zemí, musí počítat s tím, že si může dát do zobáku. Tvorba postavy se od Dungeons & Dragons liší jen v detailech. Lidé, kteří toto RPG hráli, se při tvorbě pathfinderovských charakterů budou cítit jako ryby ve vodě. Ostatní to budou mít o něco těžší, ale odměna je vysoká. Pathfinder dotahuje jeden z nejpropracovanějších a nejvyváženějších RPG systémů téměř k dokonalosti, proto mu ve světě propadly už stovky tisíc hráčů. Komplexita, která se na první pohled může jevit jako neprostupná bariéra, vám při troše odhodlání odhalí své sladké plody. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v prosinci 2010.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]