Satyricon, Keep of Kalessin, Insomnium Kwjetak 30. října 2008
Na koncert Satyricon jsem se těšil dlouho předem, dozvěděl jsem se o něm totiž v létě na festivalu Brutal Assault. Když se blížil začátek října, byl jsem už tak ´natěšený´, že jsem si každý den musel do ucha pustit něco od těchto démonů ze Skandinávie. Navíc šlo o vůbec první pražský koncert těchto norských borců! Insomnium Jako první přesně v osm nastoupili finští INSOMNIUM. Muzikanti se u mě zapsali jako výteční hráči, kteří velice šikovně dokázali zkombinovat trashově hrající doprovodnou kytaru s kytarou sólovou, která doslova ´sypala´ jedno sólo za druhým. Přesné bicí a nijak naléhavý zpěv jen dokreslovaly spíše poslechovou atmosféru jejich hudební produkce. Bohužel se moc písní do jejich přesně půlhodinového výstupu nevešlo, ale to, co zahráli, rozhodně stálo za poslech. Vydržel bych klidně další půlhodinu, to se u předkapel často nestává! Keep Of Kalessin Po čtvrthodinovém zvučení se ke slovu dostali krajané Satyricon, parta říkající si KEEP OF KALESSIN. Jako první bylo slyšet velice zdařilé intro, pak už se ze tmy vynořily postavy ověšené kytarami a představily se celkem nevydařeným zvukem. Hlavně kytara se nezdařila. Naštěstí se zvukový nedostatek vytratil s příchodem druhé kompozice. To už byl ale celý Abaton ve varu a přeplněný. Opravdu. Kdo se chtěl dostat z boku pódia někam doprostřed, musel si to hezky oběhnout po schodech přes nižší patro. Z balkonových ochozů nad ´parketem´ metaloví fanoušci doslova přetékali. A tento stav k všeobecné spokojenosti vydržel až do úplného konce koncertu. Ale ještě ke Keep of Kalessin, kteří hráli nejvíce hity ze své poslední novinky nesoucí název Armada. Přesto, že ze všech tří vystoupivších kapel měli zvuk asi nejhorší, vše rozhodně doháněli svou precizností a instrumentálními schopnostmi. Přestože se některé kytarové vyhrávky této blackově laděné formace občas ´někam´ vytratily, rychlost a přesnost rytmiky byly opravdu závratné. Zbývá jen dodat, že vokální přednes zpěváka Thebona nebyl vůbec špatný, místy se mi však zdál tak trochu přepjatý. Celá hudební várka KOK trvala stejně jako v případě Insomnia půl hodiny. Satyricon Před příchodem již napjatě očekávaných headlinerů se už v sále opravdu nedalo hnout. Celou zvukovou zkoušku, tentokrát nejdelší, doprovázelo neustálé nedočkavé pohvizdování z řad fandů Satyra a Frostyho. Tito dva pánové jsou totiž hlavní pilíře hudby z pekel, které říkají SATYRICON. Když se objevili na jevišti, řev z publika byl opravdu ohlušující. Ale dal se ještě vydržet – decibely produkované fanoušky ke konci koncertu už však byly doslova nesnesitelné. Mělo to svůj důvod: Satyricon hráli velice dlouho a hlavně kvalitně! Nejvíce se samozřejmě snažili představit novinky z aktuálního alba Diabolical Now. Takže zazněla titulní skladba Diabolical Now i další hity jako moje nejoblíbenější The Pentagram Burns a výtečný K.I.N.G. Musím uznat, že tímto albem se Norové (naživo ústřední dvojici doplňovali kytarista Steinar a baskytarista Lars z kapely Spiral Archytect) posunuli dál od vod dřevního black metalu, ale to nijak neochromilo černou atmosféru jejich výstupu. Zpěvák Satyr vzbuzuje dojem pekelníka velice podmanivě. Jeho práce s publikem je opravdu výtečná. Někteří posluchači byli takovým způsobem v transu, že jen stáli s vytřeštěnýma očima a kývali hlavou do rytmu... Severští mistři černého kovu ovšem nezapomněli na své staré kořeny, a tak k radosti všech pustili do éteru i klasiky jako Nemesis Divina, Supersonic Journey a hlavně Fuel For Hatred. Na závěr pak ještě odehráli dva přídavky, z nichž druhý byl (nebojím se použít slovo legendární) song Mother North, který s nimi zpíval celý sál. To už se ale blížila půl dvanáctá, úplný závěr.

Názory a komentáře ( 0 /14 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Atia	1
Corwin	1
DonSimon	1
Christopher	2
Kanyapi	1
Keshick	1
Matob	1
Milwa	1
Mofik	3
Yenn	1
Zarabeth	1
Zarathustra	1