Blázniviny v lese: Co je to LARP? Astralien 6. dubna 2018
Představte si, že jste houbař… Pak slyšíte křik… A náhle se z mlází vyrojí banda skřetů jako z filmu, kterou ženou rytíři, akorát bez koní… LARP… Co se ukrývá za touto tajemnou zkratkou? Pochází z anglického jazyka a znamená Live Action Role Playing, ve volném překladu hraní rolí na živo. A jak si to představit? Když to vysvětluji v pár slovech, nejčastěji říkám: „To se tak oblékneme do kostýmů inspirovaných fantasy, vezmeme si dřevěné zbraně a hrajeme si v lese podle daných pravidel té které hry.“ Zní to možná šíleně a pro neznalé civily může vypadat ještě šíleněji. A ano… Představte si, že jste houbař… Pak slyšíte křik… A náhle se z mlází vyrojí banda střetů jako z filmu, kterou ženou rytíři, akorát bez koní… A proč vlastně jet na nějaký LARP či bitvu? Každý je jiný, každý si hledá své důvody. Je to krásné odreagování, pobyt a pohyb v přírodě, možnost si zařvat, zařádit si tak, jak v „civilu“ sotva můžete. Možnost si zahrát na něco, co nejste, a pak jen smýt barvu, svléct kostým a být zas sám sebou. A pak vzpomínat na krásné (simulované) boje, lsti, výdělky, modlitby… Pro mne byl jen malý krůček od hraní DrD k tomu jet na první akci. Chtěla jsem si zkusit svoji postavu „na živo“, vdechnout jí nejen hlas a mimiku, ale i pohyb a „život“. Nato jsem zjistila, jak krásně se člověk může vyřádit, uvolnit, trochu chrastit plechem, a přitom u toho být ve fyzické podobě, ne jen si to představovat. Od té doby moje srdce patřilo rytmu dutých nárazů dřevěných mečů o sebe. Možností této hry je nepřeberně, jsou různé druhy a náměty. Pro členění LARPů osobně používám dvě škály. Jedna hodnotí bojovost akce, druhá vztah k fantasy či sci-fi. Druhá škála je snáz uchopitelná. Na jedné straně klasická fantasy inspirovaná kupříkladu díly J.R.R. Tolkiena, S. A. Sapkowského a jiných autorů, případně také počítačovými hrami. Na druhé zas akce ve stylu Falloutu nebo jiných postapokalyptických světů. Někde mezi lze hledat hry inspirované World of Darkness a jiné upíří světy ze současnosti či shadowrunovské hry. Možné je také zpracovat světy z anime, z knížek. Když už jsme u akcí ze současnosti, určitě stojí za zmínku takzvané městské LARPy. Jak již název napovídá, odehrávají se ve městech, mezi civilisty. Někdy je pro hráče vymezen čas, kdy se hraje (např. „tento víkend“), jsou ale i akce, kdy hra zasahuje do civilního života. Probíhají často déle než týden. Jejich náměty se různí. Obecně jsou tyto akce hodně časově náročné. Je nutné počítat se srážkou s civilisty, která na většině jiných akcí v přírodě nebývá či není tak vyhraněná, protože hráči jsou jasně „divní“. V městském LARPu jsou možné i konfrontace s reálnou policií. Tyto akce doporučuji spíš pro zkušené harcovníky, co chtějí vyzkoušet něco nového, jiného, a nebojí se časové náročnosti. Pokud by se někdo z Prahy či Plzně chtěl jednoho takového městského LARPu zúčastnit, od 1. 3. 2010 poběží v Praze a Plzni Pražská hlídka. (www.prazskehlidky.cz) Samozřejmě i zde jsou výjimky, kdy se autoři inspirují úplně něčím nezvyklým. Takovými akcemi jsou třeba Bitva o Mrkev (fanatici.xf.cz/mrkev/bitva-o-mrkev.html) nebo Bitva o Vlčí máky (vlcimaky.xf.cz). První je z dílny Fanatiků, mojí skupiny, a jedná se o menší plzeňskou sranda bitvu. Hráči jsou králíky či zajíci a perou se o to, kdo na konci bude mít co nejvíc mrkve. Klasické bitevní zápletky jsou prokládány RP zvířátek v okolí (věčně opilý Jezevec, nenasytný Sysel, škodolibé Vrány…) a pojídáním reálné mrkve. Druhou zvířecí akci z dílny skupiny Hydra inspirovaly knihy trilogie o mravencích Bernarda Werbera. Již po první bitvě v pražském Klánovickém lese začal svět žít vlastním životem a síly Federativních lesních mravenců se rozpadly díky vlivu invazních trpasličích mravenců… Ano, zde jsou hráči z říše hmyzu – mravenci. Bojují za své mraveniště a hlavně za svou královnu matku. Ani tady nechybí vyjednávání s CP, pestré i vtipné úkoly. Druhou škálou dělení je vztah k boji. Jsou tu k nalezení akce, kde si hráč, když nechce nebo nemá smůlu, na zbraň nesáhne. Na opačném břehu stojí bitvy – primárně směřované na střet skupin. Méně bojově laděné akce bývají koncipovány stylem „svět“. Postava si hraje „na svou hromádku“ nebo na hromádku skupiny (cechu, kultu…), kterou si vybrala. Má své cíle, sny, vlastní úkoly, je celkově propracovaná podobně jako postavy hrané zde, na DA. Často se stává, že ne všechny situace jsou vytvořeny organizátory, ale vyvstávají z interakcí mezi hráči samotnými. Dalo by se to připodobnit k simulaci fantasy městečka. Nechybí řemeslníci, intrikáři, obchodníci ani vojáci. Druhým extrémem jsou bitvy, které lze bez mrknutí oka připodobnit k simulaci střetu armád. Ano, není možné použít všechny taktiky boje (třeba katapulty, reálnou jízdu…), ale i tak si hráči mohou užít vpádů do zad nepřítele, obchvatů a pastí. Kdo si myslí, že zde není prostor pro RP, ten se mýlí. Skřeti mohou řvát, elfové se plížit lesem, lidé bojovat v uspořádaných formacích… A nejen to. Popisovat příběhy z bitev, kde jsem se setkala s nečekaným a příjemně hraným RP, by zabralo hodně místa. Jakýmsi kompromisem jsou LARPy – družinovky. Světem s bestiemi hranými organizátory nebo hráči speciálně k tomu určenými se potloukají pevně dané družiny a řeší jak souboje a zabíjení nepřátel, tak RP vyjednávání. Je už jen v rukou organizátorů, jaký dají prostor jednání a jak si svou družinovku nastaví. Samozřejmě že jsem nezahrnula všechnu diverzitu fenoménu jménem LARP, v krátkém článku, který má sloužit jako úvod, to ani není možné. Nastínila jsem jen nejčastější varianty. Jestli chcete hledat na vlastní pěst na vlnách internetu, pak doporučuji zabrousit na youtube a hledat video „Dřevárny“ od uživatele AtandilCZE. Mnohé články o LARPu, rady a návody jsou k nalezení i na larp.cz, larpy.cz, palmir.cz, b5a.cz, drevarny.cz a dalších. Stačí jen hledat. A co dál? Jak si vybrat tu akci, která je přesně pro vás? O tom si povíme zase příště. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v dubnu 2010.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]