Mrtvé a prázdné
Elanius 22. ledna 2017 |
---|
Jsou věci, co slova nepostihnou, zlomené, zlé a sevřené tmou, jak myšlenky se v smrti líhnou, slastně pějí nad kletbou zlomenou. Závěj času přenáší co kvítí nad hroby koster zůstalých, kde měsíc mraky bledě svítí lícím sloupů v šeru ostalých. Zapadlá píseň zkřehlá chladem, rozbitá až v sedřených kolenou, sadem, co usychá v polích ladem, dál, než si lidé něj vzpomenou. |