Vladimír Šlechta – Válečná lest Matob 13. března 2018
Poprvé jsem se o Vladimíru Šlechtovi a jeho cyklu Krvavé pohraničí dočetl (a doslechl) až v antologii Legendy české fantasy, jejíž recenzi jsem si vám dovolil nabídnout v jednom ze starších čísel Daily Mirroru. A vzhledem k tomu, že jeho povídka se četla skvěle, jsem byl nucen usoudit, že něco na tom Šlechtovi je. Netrvalo dlouho a odkládal jsem dočtené Krvavé pohraničí a o pár dnů později i Šílený les a s chutí sáhl po obsažnější Válečné lsti… Válečná lest je, na rozdíl od jiných titulů z Krvavého pohraničí, knihou povídkovou. Společným jmenovatelem všech povídek je voják Roger Schnirega. Kniha začíná zhruba před dvacátým rokem jeho věku, kde se v povídce Válečná lest zcela nedobrovolně stane velitelem pevnosti Rudenrog a musí čelit nájezdu orků vedených samotným Temným mágem. Každá další povídka představuje významnou událost v Rogerově životě – kapitán Schnirega se představí jako zamilovaný blázen jdoucí za hlasem svého srdce, velitel ochranného komanda dřevařské osady, ochránce a mstitel slabých a nepochopených, nepříliš ambiciózní velitel a vládce města a v poslední povídce nakonec jako čtyřicetiletý otec rodiny, kterou se snaží zaopatřit. Výborná je zejména rozmanitost jednotlivých povídek – některé jsou plné boje a akce, některé jsou naopak pochmurně a tajuplně laděné, zajímavé je také střídání městského prostředí s okrajovými výspami civilizace a úplnou divočinou. Šlechtův styl je zvláštní (kritika často v souvislosti s ním hovoří o tzv. zálesácké fantasy) – prezentuje klasickou fantasy plnou elfů, orků, čarodějů a dalších ryze fantaskních bytostí, ale v pozadí nechává magii a různé zvláštní schopnosti, aby na světlo vytáhl vlastně zcela obyčejné lidi s jejich slabostmi, přednostmi a charakterem. Každý příběh představuje několik dobře vykreslených postav, které se následně objeví nebo jen mihnou i v dalších Šlechtových dílech. A zde je třeba zmínit další zajímavý rys Šlechtových děl – jejich komplexnost. Autor vytvořil fiktivní dějiny Pohraničí a postupně je doplňuje prostřednictvím povídek a knih. To funguje právě díky jednotlivým postavám – zatímco v této knize je hlavním hrdinou Roger a potkává spousty dalších postav, v jiných knihách a povídkách je věnován prostor právě těmto ‚vedlejším postavám‘, čímž můžeme zažít část příběhu ze dvou různých pohledů. Celkově lze tedy říci, že Válečná lest není vůbec špatná kniha, na které si ‚pochutnají‘ zejména milovníci klasické fantasy bez větší míry násilí a magie, ovšem mnohem větší kouzlo a smysl získává až v kontextu s dalšími povídkami a knihami z Krvavého pohraničí (bohužel, některá díla jsou vyprodána, ale chystá se druhé vydání). Zkrátka – Válečná lest není kniha pro každého a rozhodně není tak masovým tahákem, jako jsou díla od Kulhánka nebo třeba Kopřivův Asfalt. Asi nejschůdnější cestou by mohlo být pro případné čtenáře pokusit se ulovit ve vodách internetu některou z povídek a vyzkoušet, zda právě vám Šlechtův styl sedne. Cena Šlechtova díla činí 230 korun a znatelnou nevýhodou knížky je její ultraměkká obálka (mně se podařilo ji brutálně poničit po cca třech dnech transportu v batohu, což jiné knížky ve stejných podmínkách vydržely bez vážnějších problémů). Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v červnu 2009.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]