Legendy Erárie: Král Strážců a Ochránců
KubaSyr 5. dubna 2020 |
---|
Slyšel jsi hlasy a byl jsi sám? Tajemná světla vedla tě dál? Tvory, co nevidíš, já důvěrně znám. Strážců a Ochránců příběh povídám. Země se třásla... Voda vařila se... Nebe se plnilo dýmem a jedy... Co dřív byla krása... Nadobro rozpadlo se... Stály jen mezi bratry ledy... Kde rostl kvítek, keřík či strom... Hluboko do země rostl jen zlom... Kde oheň s lávou rejdily radostně... Voda je spláchla zcela bezstarostně ... Bohové po sobě horami házeli... Mladí a neznalí o moc se hádali... Každý znal slabinu každého z nich... Kde zprvu poušť vzkvétala, tam válel se sníh... A Ólton umíral... A Ólton měl strach... Ze všeho co udělal... Že zbude jen prach... Dřív nežli válka bohů zničila nadobro celičký svět, Ólton zazpíval pár tónů, rytmus pod Erárií vrátil se zpět. Zničený svět plný zla a dýmu vzkvétal a opět byl nádherný. Zničený svět zas zbavil se stínu, Ólton byl zdravý a radostný. Aby se válčení nestalo znovu, aby se svět zas nerozpad', nechal Ólton ochránit přírodu bytostmi z světlých i temných řad. Ochránci světla a všeho z něj, víly, skřítci a jiní tvorové. Strážci temnoty, ne každej z nich zlej, přízraky, bludičky, duchové. Slyšel jsi hlasy a byl jsi sám? Tajemná světla vedla tě dál? Tvory, co nevidíš já důvěrně znám. Strážci a Ochránci, a já jejich král. |