Fantasmagorie - o Slunci Angeluss 5. září 2007
„Už stydne...“ sykl vítězoslavně automat na led. V rohu na prázdném plátně mezitím přeběhl další prchlivý stín. „Vidím,“ přikývly kočičí oči skryté za sedačkou vzadu. V pokoji plném stahujících se zorniček padala tma. Slunce pohasínalo na mramorové podlaze. Lapalo po dechu jako ryba na souši, hltalo stíny pobíhající okolo. Mramorová podlaha konečně přestala téct. Pan Temný, majitel divadla, vždycky trnul při pomyšlení, že by se Slunce propálilo skrz podlahu do sklepů. Nejen, že by mu mohlo shořet celé živobytí, ale nejspíš by musel vracet i nemalé vstupné. Mnul si ruce, když uviděl, že se z mramoru už jenom kouří. „Takhle to tedy končí?“ prohodil krtek z prostřední řady. Silné sluneční brýle mu přitom poskakovaly na nose jak nadržená panna. „Bez slávy, bez emocí. Nikdy jsem neviděl, ale teď bych vážně chtěl. Myslíte, že mi ho dají očichat, až bude po všem?“ „Jen jestli z něj vůbec něco zbyde,“ zakřenil se automat. Papírovým kapesníkem si přitom utíral nudle roztátého ledu. „Mlčte!“ okřikla je Luna v úplňku svým medovým hlasem a s blaženým výrazem ve tváři dál sála poslední zbytky svého mléčného drinku. Její křišťálové oči jiskřily nadšením. V hledišti se okamžitě rozhostil nechutně tlustý balík Klidu - takový by zasedl nejméně dvě sedadla, kdyby snad byla nějaká volná, nakonec mu nezbylo, než postát v uličce. Ostatně na chladná uvítání on byl zvyklý. Z pódia se nepřestávalo ozývat přidušené lapání. Bezmocné Slunce s paprsky přikovanými k podlaze už mlelo z Posledního. Poslední se snažil křičet z plných plic, ale tlusťoch Klid stojící v hledišti měl zjevně navrch. Nikdo neslyšel. Stín za stínem se nořil do nitra Slunce, a to už bylo rudé vyčerpáním. „Dlouho nevydrží... Sázim čtvrťák, že ne dýl jak dvě minuty,“ šeptnul opět automat. Klid ztratil v tu ránu několik kil na váze. Kolem automatu začal obletovat roj vsazených mincí. Všechny si důkladně přepočítal a nasypal do kastlíku. Vždycky se cítil být spíš výherním automatem, led mu vlastně působil jen samé problémy. Opětovně se otřel do kapesníku a pohodlně usadil. Luna mu věnovala jeden ze svých vražedných pohledů, ne moc dlouhý, aby jí neušlo dění na pódiu. Černý Flek na podlaze pomalu přestával kouřit. Odvykání je vždycky těžké a nikdy se nesmí uspěchat. Bylo mu víc než jasné, že s posledním plamínkem to bude naposled, opravdu naposled... Ještě alespoň minutku, možná dvě... Stíny se mezitím náramně bavily. Jeden z nich předváděl nově nacvičenou sérii těch nejposměšnějších posuňků, druhý do Slunce škodolibě žďuchal jako do mísy s anglickým pudinkem. Teplé tmavnoucí hmotě rozteklé po podlaze už to zřejmě nijak nevadilo. Slunce už nepřipomínala ani náznakem. Spíš vyplavenou medúzu opalující se na pláži. Pak se v divadle rozhostila tma... „1:57!!! Je to moje, lidičky. Díky, díky, díky... Víte, vydělávám na náhradní díly, chci se nechat předělat na výh...“ Ale to už byli všichni pryč. Divadlo ztichlo jako podvečerní hřbitov, jen trpasličí Klid zůstal stát v uličce mezi sedadly, hlomoz odcházejících lidí ho dočista změnil. Automat si suše odfrkl a s hlasitý rachtáním mincí v kastlíku odešel. Na jeviště se ještě vyšplhal krtek zvědavě očichávající vyschlou želatinovou hromádku. „Hmmm... Jak připálený vejce,“ povzdechl si a smutně se odebral k východu, cestou rozšlápl trpaslíka Klid ne většího než psí hromádka, urovnal své sluneční brýle a odešel do noci. Luna už tou dobou dávno brázdila oblohu. Pan Temný za krtkem zamknul divadlo na pět západů, popřál hezkou noc a odkráčel domů k dětem s balíkem peněz v podpaží. „Ale mami, takhle to přece nemohlo skončit?“ „Ale ano, miláčku, jistěže mohlo,“ odpověděla jedna z mnoha fantasmagorických maminek. „Slunce přeci musí umřít. To proto, aby se ráno mohlo probudit znovu mladé, čerstvé a plné síly. Není jednoduché zahřívat celou Fantasmagorii a unavených sluncí tu není zapotřebí...“ „A mami,“ polklo děvčátko naprázdno, „nebolí ho to?“ Paní Temná si v tu chvíli pomyslela, že to nejspíš musí bolet ukrutně. Pak zarachotil v zámku klíč, to dorazil pan Temný s balíkem peněz. „Nebolí, miláčku, a teď už jdi spát...,“ odpověděla.

Názory a komentáře ( 0 /21 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Altazar	1
Heldret	1
Christopher	1
Jase	1
Kanyapi	1
Kolaps	1
Lutus	1
Meaple	2
Nefer	1
Nonsence	1
Simon	1
Teranell	1
VanHellsing	1
Yenn	1
Zarathustra	1