|
No, tohle téma ráda nemám, protože málokdy se nejde báseň, která by se vyhnula otřepaným obratům a nepůsobila falešně, předstíraně.
Tahle sice to první tak úplně nesplňuje, ale jak to vidím, nejsou tam jen jako samoúčelné temné rekvizity, takže je beru.
A i prožitá mi přijde hluboce.
Vlastně skoro nemám co vytknout, ten rozkolísaný rytmus a přechody mezi pevným a téměř volným veršem navíc moc pěkně dokreslujíí ten stav mezi dvěma světy, i když netuším, zda je to záměr.
Krásná jednička, potěšilo mě, že ji taky někde můžu dát s čistým svědomím.
|