|
Ale jo, už to vidím. Docela se mi to zamlouvá, "já šedé nebe prosím
bronz o bronz v stěnách jejich". Nicméně si dokážu představit i delší báseň na to téma. Když sedíš na balkóně a zdálky k tobě v tichu odpoledního ruchu doléhají zvony zvonící o tři čtvrtě. Uvědomuješ si plynutí času a cítíš závan nostalgie za časem, který uplynul. Kromě toho je to krásný zvuk, který tě dokáže přenést někam zpět v lomozu tramvají a automobilů. Jak já se těším na jaro! Budu pokuřovat, sedět, čumět a poslouchat jak co čtvrthodinu bijí.
U mě luxusní dvojka.
|