HP7 Falianne 20. dubna 2018
Přesně o půlnoci 18. 11. začalo v mnoha kinech promítání dlouho očekávané premiéry první části sedmého pokračování série o Harrym Potterovi. Vzhledem k filmovému zpracování předchozích knih bylo možno očekávat už „klasicky potterovský” film, naboostovaný spoustou efektů a triků s větší (či menší) úpravou knižní předlohy. První věc, která již při výběru filmu nemile překvapí, je zjištění, že v naprosté většině multikin značně převládají dabované verze. Nemohu posoudit, jestli je film v původním znění obsahově závadný, ale nelze najít jiné vysvětlení, proč by se jinak promítal pouze po 22. hodině. Dabing se sice nakonec ukázal jako celkem zdařilý, ale pokud je někdo navyklý na původní znění, může se mu to jevit zcela opačně. Na druhou stranu lze za velké plus považovat rozhodnutí, že se v České republice bude, po zkušenostech z 6. dílu, promítat pouze ve 2D kvalitě. Nový film, vzniklý opět pod taktovkou Alfonsa Cuaróna (Harry Potter a vězeň z Azkabanu), se oproti předchozím dílům celkově více drží knižní předlohy. Dvouhodinový film samozřejmě nemůže obsáhnout objemnou knihu, ale v tomto případě to rozhodně není na škodu. Původně dlouhé pasáže jsou ve filmu vkusně zkráceny, divák není o nic důležitého ochuzen a děj má dobrý spád, takže se nikdo ani chvilku nenudí. Navíc je příběh srozumitelný i bez předešlého přečtení knihy. Celkovou atmosféru filmu, která je ještě zostřenější než v předchozích dílech, podtrhují výborně vybraní herci (v tomto díle například perfektně zvolení ministerští předsedové) a nádherné exteriéry i interiéry. Lze tedy doufat, že i na poslední film o Harrym Potterovi, na jehož premiéru si musíme počkat do července příštího roku, bude stejně dobrá podívaná, jako ten co právě běží v kinech. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v prosinci 2010.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]