Běh o život Argen 7. června 2022
Běžel. Nevnímal ani vytí smečky za sebou, ani prudkou chumelenici. Věděl jen, že zastavit se znamená jistou smrt, běžet znamená mizivou naději na život. To jediné mu běželo hlavou, když proběhl zasněženými, sotva dvouročními smrky. Před chvílí vlčák Ben utekl z onoho smrtelného kruhu, který tvoří vlci kolem zápasících. Už ani nepřemýšlel, jak se mu za cenu chomáče chlupů podařilo tomu obrovskému vlku vytrhnout a kruh přeskočit. Za tři minuty běhu si vydobyl asi deset metrů, nohy pod ním však pomalu začaly zpomalovat. Věděl, že musí zrychlit, a také to udělal. Dalších deset minut vydržel se zvýšeným tempem. Oněch nesnesitelných deset minut, které Ben musel protrpět, vypadalo jako věčnost, alespoň vlčák to tak cítil. Najednou před ním proběhla bílá šmouha. Králík. Slyšel za sebou trhání masa, jak se vlci tímto tvorem za běhu posilňovali. Slyšel. A to mu dodalo sílu. Oči mu začaly lehce rudnout. Zrychlil, a vlci za ním naopak jako kdyby zpomalili. Byl to šílený běh. Ben po dalších pěti minutách nestíhal s dechem. Už ani vize rudé tekutiny před očima a chuť krve na jazyku ho nedovedla udržet v tempu. Najednou výstřel. Slyšel jen překotné skoky do křovin, jak se vlci snažili schovat do křovin, ale on běžel dál. Svist kulky, přeletěla mu nad hlavou. Poprvé, poprvé v životě mu ho člověk zachránil. Už byl mimo dostřel. Ani netušil, jak se to všechno odehrálo. Zalezl pod zasněženou větev spadlé borovice a začal si lízat tlapky.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]