Názory a komentáře
Milující náruč bažin
| Vyhledávání: | |
 
|
|
(uživatel smazán)
Amaia
|
21:05:44 23. března 2018 | |
|---|---|---|
|
Tak se to bude kvůli té ich formě zdůrazňovat blbě, ale pořád to jde. A já si myslím, že by se to někde stát mělo. Protože když je schopný něčeho jako "a to mě upřímně děsilo" na začátku, nejspíš zvládne i něco jako "bingo!" nebo "hele, tohle ujde" nebo "chcípněte, prašivý potvory". Podle "potřebuju kurva pomoc" bych řekla, že má emocí na něco takového ještě dost, proto mi přišlo tak divný, že na spoustu věcí nereaguje.
(Když to tak ale řikáš, máš plus za to, že si hrdina nikde nepomyslel "och, jak mně už je všechno jedno", ani nic o tom, že by ho třeba klidně mohli sežrat. Protože pud sebezáchovy je to, co žene většinu těchhle post-apo/válečných settingů. Vem si třeba This War of Mine.) Věc s Cestovatelkou chápu, v tomhle fungovala dobře - ale týpek na to názor má, ne? Něco vidí. Proč si myslí, že jí zbraní neublíží? Proč si myslí, že mu to něco udělá? Jak ta věc vlastně vypadá, je hmotná, nehmotná, něco mezi? ... a nemáš zač, jak jinak. :) |
|
| 11:45:09 13. března 2018 | ||
|
Ten zvláštní šibeniční klid je tam úmyslně. Snažil jsem se postavit hrdinu, který je již tak omlácený svou vlastní hlavou, životem a zkušenostmi se Zónou, že pokud se něco podělá, povede nebo prostě jen stane, tak už to bere stylem ,,meh, okey".
Jinak ta Cestovatelka je... Neznámá. Její jediná úloha bylo zahrát roli něčeho nového, cizího a "nepřirozeného". Něčeho, u čeho nikdo nemá moc chuť zjišťovat čím a jak je vlastně nebezpečná. A děkuji za hodnocení. :) |
|
|
(uživatel smazán)
Amaia
|
00:46:29 12. března 2018 | |
|---|---|---|
|
|
Baví mě hrdina, co si nadává za to, že vymýšlí tragické scénáře, kterými skončí jeho vlastní snažení, ale až na občasné momenty mi to přišlo celé takové odosobněné.
Chlap se někam plíží, je nervózní a hrozí mu nebezpečí - super! Chlap něco našel (ale z nějakého důvodu z toho vůbec nemá radost). Objevilo se nebezpečí! (Ale hrdina kromě pár nadávek zůstává nepohnut.) Chlap se dostává do bezpečí nebo něčeho na ten způsob. Chlap ráno vyráží (proč ještě za tmy? Neměla by se pravděpodobnost, že ho něco sežere se světlem snížit?) Vlci, s chlapem je ouvej. (Přesto se jeho panika odráží jenom v jeho slovech, nepotí se, neklepe se , nechová se zkratovitě.) Hrdina je zachráněn v poslední chvíli. (Neděkuje, neraduje se, nenabízí chlast...) Mám z něj dojem, že i úmrtí by přijal se stoickým klidem. Popisy akce byly skvěle čtivé (i když občasně poněkud chaotické), jenže když už jich bylo trochu moc, nepůsobily zdaleka tak dobře. Zvraty mají stejné tempo jako to, že hrdina jde potmě po betonové silnici a ještě na něj nikdo nezaútočil, za mě by rozhodně pomohlo méně podstatné věci tolik nerozebírat. (A na okraj: hrozně by mě zajímala podivná nepřátelská anomálie, jako nebezpečí mě oslovila mnohem víc než přerostlí vlci. Za mě bys na ní klidně mohl ještě něco slov ztratit - je to jen problém, nebo je to problém? Co to tak jako lidem dělá, když je to dostane?) |
|
| 21:28:06 20. února 2018 | ||
|
Jako první jsem si přečetla Zónu. A ta se mi fakt líbila. Zvláštní je, že tohle ve mě zanechalo ještě silnější dojem. Za prvé nesnesitelnou nutkavou touhu zjistit, jestli ho mám ještě na disku a zahrát si DayZ.
Strašnou. A ježením chloupků po těle a všema těma příznakama. Za druhé potřebu, aby ani v další větě nebyl žádný stylistický nesmysl a neobratnost a aby byl text tak koncentrovaná bahno-chuťovka jako doposud. Tuhle touhu jsi někdy v poslední pětina několikrát zklamal, což si ráda odpouštím. Přesto si ale myslím, že by stálo za to to dobrousit. Tak kdy bude další příběh ze Zóny? Jednoznačná jednička 1* |
|
| 19:30:38 23. února 2017 | ||
|
|
Vážím si nabídky, ale myslím, že v kombinaci s mojí leností a slabou vůlí by to uvědomění si chyb ztratilo svůj výchovný potenciál do budoucna. Ale každopádně děkuji. :) | |
| 05:31:16 22. února 2017 | ||
|
Knihovníci mají možnost editace i již zveřejněných děl.
Pokud to nebude zrovna každý den, není pro mě problém do textu sáhnout a provést autorem navrhovanou úpravu, pokud je k dobru textu, pokud to není v textu soutěžním a pokud to neudělá hlupáka z jiného komentujícího než ze mě :) |
|
| 23:51:47 21. února 2017 | ||
|
|
Děkuji oběma. :)
Hlavně těch opakujících se výrazů jsem si vědom, jen jsem si to uvědomil až pozdě, takže nezbývá než se tomu vyvarovat v budoucnosti. :) |
|
| 22:11:35 21. února 2017 | ||
|
|
Fajn povídka, působí jako úvod k delšímu příběhu, seznámení s prostředím, hrdinou, který má uvěřitelný charakter. Vypravěčský styl, který se v ich formě k tomuto hrdinovi dobře hodí. Klidně bych si dala pokračování hned.
Textu by prospělo ještě trochu cizelování, občas je nějaká formulace neobratná, souvětí příliš dlouhé, opakující se výrazy by si zasloužily lepší práci se synonymy, ale jedničku jsem ráda dala i tak. |
|
| 12:29:43 25. ledna 2017 | ||
|
Napřed jsem měl pocit, že se do textu bořím jako zmíněné invazky do bahna. Po tom, co jsem se prokousal úvodem jsem se do příběhu velmi dobře začetl. Příběh má celkem spád a pěknou atmosféru. Popis akce se Ti zdařil pěkně.
Z poslední várky je tohle za mě nejlepší povídka. Která si zaslouží jedničku. Budu se těšit na Tvé další práce. |
|
DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
Přepnout na mobilní verzi webu.