|
Kategoricky nesouhlasím s tím, že jsou dva druhy cest: těžké a lehké. Cesty jsou jen takové, jaké si je svým přístupem a chováním vytváříme. Coveřina verze mi přijde jako silně zjednodušené "co zaseješ, to sklidíš" - tzn., že když se vydáme cestou lehkou, nic nedostaneme, kdežto skrze těžkou si dobudeme to, co chceme. Ta moje varianta se řídí tímtéž, akorát není tak svázaná, myslím.
A navíc je to i tom, co kdo chápeme jako těžké. To může říct každý, že to má těžké; a každý podle mě vyjmenuje dost argumentů, proč to takové zrovna pro něj - to je podstatné - těžké je.
S Cover tudíž nesouhlasím... a nejspíš i proto, že v Boha prostě nevěřím a tohle mi trochu zavání takovou variantou předurčení (jdeš na křižovatku, na kterou dojít musíš - a tam máš dvě cesty, přičemž po jedné z nichž se stejně dát musíš).
|