Svoje útlé dětství si ani nepamatuji. Od dob, co si vybavuji, jsem byla ve věži kouzelníka Denara Ramnoda Modrého. Stejně jako čtyři další, různě pokročilí, učni. Byla jsem nejmladší přírůstek, takže jsem zprvu byla ta, co všechno udělala. Musela jsem si všímat i těch nejmenších detailů, jinak bych šla spát bez večeře… Začátky byly drsné. Ale nebylo to tak zlé, jak to tu popisuji. I když tresty byly mnohdy přísné, ale daly mi do vínku sebekázeň.
Denar nám dával tu nejlepší výchovu. O mně říkal, že by mne bylo škoda na pobíhání po lese. Netajil mi, že jsem byla dítětem lovce, že mne s jejich svolením odvedl. Ale víc nevyprávěl, neboť sám moje rodiče neznal.
Jak jsem rostla, učila jsem se. Nejprve číst a psát, tančit a zpívat a k tomu všemu i něco o magii a kouzlech. Dobré chování také nechybělo. Vštěpoval mi samé dobré hodnoty, byl jako můj otec a ostatní učedníci jako bratři. Měla jsem talent, ale jako jediná dívka jsem byla tak trochu rozmazlovaná. Kluci mě nepouštěli k samostatné práci, vždycky o mě pečovali a já se na ně spoléhala. Ano, vím, co umím a co neumím. A když došlo na dělbu práce, tak jsem se prostě nestarala a nechala to na nich. Bylo to tak prosté…
A pak učedníci dospívali a odcházeli pryč, aby nasbírali své vlastní zkušenosti, protože Denar je už neměl co naučit. Až jednoho dne nadešel i můj čas. Denar mi dal pár zlatek do začátku, ale věděla jsem, že teď očekává mou samostatnost…
|
- Pečlivá – nerada nechává nedodělanou či rozdělanou práci. Dokáže si všímat i malých detailů.
- Disciplinovaná – ve chvílích, kdy je to nutné, si dovede zachovat klid. Ne vždy však toho dovede využít.
- Trochu rozmazlená, spíše nezvyklá na nepohodlí – nestěžuje si, jen nedokáže pochopit, proč jí ostatní nepomáhají. Není zvyklá na práci.
- Nesamostatná – není zvyklá sama rozhodovat, když to může udělat kdokoliv jiný, nechá to na něm.
|
Na první pohled by si mohl poutník myslet, že potkal šlechtičnu na cestách. Nese se ve svých bílých, jednoduchých šatech jako pravá princezna – vzpřímeně, hrdě, ladně. Černé vlasy stažené zdobenou čelenkou, aby jí nepadaly do obličeje, končí až někde v půli zad na šedavém plášti. Bělost šatů narušuje jen tmavě modrý pás, za nímž má zasunutou dýku v pochvě. I kůže cestovní brašny přes rameno je světlá. Na nohou nosí obvykle sandály, s vysokým šněrováním až ke kolenům, které drží onuce z pro tuto část oblečení neobvykle jemné látky. V chůzi si pomáhá holí z tmavšího, narudlého dřeva.
Poutníky zdraví úsměvem svých rudých rtíků, které často odhalují dokonale bílé, elfí zuby. Její tvář je co jiného, než elfsky dokonalá. Čistá, jen lehce opálená pleť, ostře řezané rysy a vystouplé lícní kosti, tak typické pro její rasu. Pod jemným obloukem černého obočí se usmívají dvě oči barvy noční oblohy, ani ty hvězdičky nechybí, když se směje a světlo jí tančí v očích.
Její smích zvoní jako potůček, hlas šumí jako vítr ve větvích. Dokážete si snad jinak představit spanilou elfku?
|