Původ Emrheldského ohňostroje Alim_Thor 25. prosince 2017
„S každým novým cyklem do světa přichází změna. Kdy jindy než dnes chcete nahlédnout do budoucnosti?“ pravíval kdysi jeden z mocných bohů na přelomu věku starších ras a nepřímo tím ustanovil tradici, kdy se rok co rok vědmáci a věštkyně po celém známém světě snaží předstihnout v tom, kdo lépe předpoví události příštího cyklu. V tento den, kdy aurora na noční obloze září barvou života, přichází změna a připomíná smrtelníkům tam dole na zemi, že existuje něco, co je přesahuje. Na světě je jen pár míst, kde je světlá barva aurory zastíněna tmou. Město stínu, Emrheld, je jedním z nich. I zde si však lidé připomínají příchod nového roku, ačkoliv po svém a trochu chmurněji. Mnoho alchymistických manufaktur přerušuje provoz a obchody normálně překypující životem se na dnešek uzavírají. Ne proto, aby snad nechaly dělníky odpočinout a užít si volna, ale spíše, aby provedly roční inventuru, sečetly ztráty a zisky a prohlédly dílny ve snaze předejít pohromám a větším ztrátám do následujícího čtvrt cyklu. Ovzduší v Emrheldu se tak na jeden den alespoň trochu pročistí a umožní lidem z chudších čtvrtí vyjít do ulic bez obavy, že by se mohli nadýchat jedovatých plynů a ještě více si zkrátit svůj život. Dnešek je tak nejvhodnějším dnem, kdy se chudí potkávají s přáteli a vzpomínají na zesnulé minulých cyklů. Je to taktéž den, kdy si mohou užít podívanou, kterou jim rok co rok starý Asmir přichystá. Asmirovo sídlo se nachází v západní části Emrheldu jen kousek od hradby a je jedním z mála domů, které se zde honosí drobnou zahradou. Okolní domy jsou již léta opuštěné neb Asmirovy pokusy se jen málokdy vydaří a nebýt tento starý blázen pod ochranou podsvětí, dávno by jej Emrheldští šlechtici z této čtvrti vyhnali. Dnešek je však jiný. Dnes si jen málokdo nechá ujít podívanou, kterou jim Asmirovy pokusy přináší. Vše začíná nazelenalou září, která se line zpoza malého cihlového domku. Mladý pár vyšplhal na střechu protějšího domu, akorát včas. Za vysokou bránou a mřížovým plotem se již začaly hromadit davy. Podívaná neujde ani několika málo šlechticům, kteří se sešli v sídle stojícím na nedaleké vyvýšenině. Zpustošená Asmirova zahrada, o kterou se nikdo léta nestaral, znovu ožila. Zpod suché, promrzlé trávy vyrazily zelené výhonky a brzy začala zářit zelení. Na keřovité růži se objevily pupeny, které během pár vteřin vykvetly a společně s nimi po celé zahradě vykvetly bělavé a žluté květy drobných rostlinek. Téměř neviděná aurora na nebi osvětlila okolí Asmirova příbytku, zatímco zbytek města potemněl. Nad pozemkem se objevily proudy světla, které zformovaly spletité kruhové obrazce a magické runy. Soustava kouzel upoutala pozornost zdejších mágů a akolytů, které by normálně podobné, společenské akce nezajímaly. Voda v drobném jezírku nedaleko vchodových dveří zabublala a lidé v okolních ulicích se na chvíli cítili o něco lehčí. Drobný prach na ulici začal stoupat pozvolna vzhůru, aby vše o pár vteřin později opět spadlo na zem. Jeden za druhým se spletité obrazce začaly propojovat ve snaze vytvořit jeden vzor. Z dotyku dvou run vyšlehl plamenný sloup do nebes, kde se na moment zformoval do dračí tlamy. Zpoza růží na vteřinu vykouknula bělavá tvář holčičky a ozval se dětský smích. Na prašné cestě vedoucí k domu se objevil muž se ženou kráčející bok po boku ke vchodovým dveřím. Stejně tak rychle, jako se zjevili, se však jejich obraz opět rozplynul. Na nebi se protnuly další dva obrazce. Silný vítr obklopil Asmirův pozemek a vznesl do nebes okvětní lístky ze zahrady, která stejně tak rychle, jako ožila, začala opět chřadnout. Nebe protnulo několik vodorovných blesků, okna v Asmirově sídle zazářily a jeden z obrazců se roztříštil na tisíce drobných kousků světla. Vše s hromovým burácením okamžitě pohaslo. Z okolí domu se uvolnil silný vítr, který se prohnal Emrheldem, div neporazil první řadu přihlížejících a zanechal za sebou nasládlou vůni růží. Z dálky a tlumeně se ke starému Asmirovi line smích a tleskot lidu, jako kdyby celé to kouzlo, dělal jen pro ně. Kdesi hluboko pod sídlem to páchne sírou a spáleninou. Asmir jako každý rok za několik posledních dekád sedí ve své pracovně, na zemi, opřený o pitevní stůl. Jeho pracovna je sežehnuta plameny. Spletité runové obrazce a nástroje jsou pokryté černí, některé runy žhnou a praskají. Drobné čáry spojující jednotlivé symboly prasknuly a rozvětvily se. Energie nyní uniká ven a způsobuje drobné výboje ve vzduchu. Okolní nádoby jsou roztříštěné a z drahé alchymistické aparatury zbyly jen seškvařené střepy. Z osmi magických krystalů rozmístěných v kruhu kolem těla zůstaly jen tři, zbylé se rozpadly na prach nebo se roztříštily do okolí. Z Asmirova roucha stoupá dým a v plnovousu má řadu drobných děr. Hluboké rány, které mu nepodařené kouzlo způsobilo se již stihly zatáhnout a spáleniny již dávno nahradila nová kůže. Nohy má přikrčené k tělu a vzlyká jako každý rok touhle dobou. Z celé jeho místnosti zůstal zachován jen pitevní stůl, který je chráněn nejmocnějším kouzlem, které jeho mistr kdy vytvořil. Na stole leží tělo zabalené do bílých obvazů namočených v míze prastarých stromových elementálů a uchovává tak mrtvou schránku čerstvou již několik desítek let. Kdosi zvenčí odsunul kovovou západku na dveřích se skřípěním je otevřel. Soustava magických obrazců byla rázem přerušena. Řada z nich přišla o přívod energie a pohasla. Asmir si utřel slzy, vzhlédl ke svému starému známému a zakroutil hlavou. „Nevadí, pojď. Fyr nechal ohřát vodu na koupel.“ „Myslíš, že mi někdy odpustí, Marte?“ „Povedlo se mi získat skvělý ročník Nerpolského vína, co kdybychom si jej po večeři otevřeli?“ druhý z mužů dělá, jako kdyby Asmira neslyšel. Namísto toho se k němu sehnul a pomohl mu vstát. Podpíraje jej se ho snaží nasměrovat ven z místnosti. „Až si odpočineš, nechám Fyra, aby jej zase odnesl, co ty na to?“ „Dobře,“ rezignoval Asmir na své snažení a jako by jej rázem opustila veškerá síla v nohou, opřel se více o svého druha. Mart na to však byl připraven. Rukou jej pevně podepřel za předpaží. „musím se připravit. Příští cykl je za rohem Marte… Musíme se připravit. Dračí krev byla moc silná, příští rok ji musíme nahradit za něco jiného, co třeba z mláděte?“ „Již není třeba příteli. Věštkyně předpověděla jeho návrat.“ „Návrat?“ „Ano.“ „Myslíš, že Emrhelďanům bude ta podívaná chybět?“ „To rozhodně bude, příteli.“

Názory a komentáře ( 0 /2 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Azeret	1
Harrieta	1
Hrun	2
Christopher	2
Kanyapi	1
Scarecrow	2
Selima	1
Wingy	1