O prasátkách
Vedma 22. května 2018 |
---|
Krátké Vědmino vyprávění o mirroráckých prasátkách, nedávno uveřejněné na jejím fóru, vzbudilo velký ohlas, proto jsme se jej rozhodli zvěčnit i na stránkách našeho časopisu. Přejeme příjemné čtení. Daleko za městem, mezi mlhami, v místech, kam se ani ti nejodvážnější bez důvodu nevypraví, žili dva zapomenutí duchové, Marcipán a jeho družka Marcipaní. V chatrči, ukrytí před okolním světem, stranou městského shonu, zde sdíleli svou sladkou lásku. Neměli děti, neměli přátele a nezvali návštěvy. Byli šťastní jen sami dva, až do chvíle, kdy se Marcipaní z ničeho nic vytratila, aby se znovu narodila na jednom ze skutečných světů. Opuštěný Marcipán se po jejím odchodu stal noční můrou celého mlžného města. Změnil se v odporného Šotka, jehož posláním bylo kazit ostatním duchům DarkAge jakoukoli radost. Vymyslel spoustu radostkazů a každý lichý den je důkladně rozmístil po celém městě. Jeho největším vynálezem se však stala důmyslná síť zavěšených zrcadel, která mu umožňovala veškeré způsobené příkoří sledovat z bezpečí zapomenuté chatrče za městem. Řádění Zrcadlového Šotka nemělo konce a všichni, kdo se ho pokusili zastavit, skončili stejně: Marcipán, vědom si díky zrcadlům každého nebezpečí předem, je proměnil v bezduchá marciprasátka a uvěznil je v malé ohrádce nedaleko domku. Jednoho lichého dne zabloudil Šotek až do útrob Knihovny. Nastražil radostkazy přesně tak, jak měl ve zvyku, při odchodu ale narazil na podivný list papíru – zapomenutou stránku poletující ve větru, která skoro jako by do Knihovny ani nepatřila. Byly to vypečené Pohádky krollí babizny (DM 1/2009). Marcipána tenhle kousek papíru uchvátil. Cestou domů ho několikrát pročetl, po příchodu do něj připsal několik tiskových chyb a smál se nad ním až do pozdního rána. Nově objevená záliba ve čtení Šotka docela změnila. Namísto radostkazů teď věnoval veškerou svou energii záškodnickému přepisování písmenek a výrobě tiskových chyb v Knihovně. Vyrážet každý den do města, kde ho ostatní neměli zrovna dvakrát rádi, nebylo pro Šotka příliš pohodlné a ani bezpečné, proto přestavěl svou skromnou chaloupku. Chlívky proměnil v kanceláře a po cestě do města nastražil nejsladší z marciprasátek, aby do nich nalákal první mlsné pisálky. Tak vznikla první redakce a vzápětí i první číslo časopisu DAily Mirror. Šotek se od té doby dál vesele vyžívá v rozsévání tiskových chyb DAily Mirrorem, zatímco redaktoři potajmu sledují dění ve městě sítí zavěšených zrcadel, píší své články a těm, kteří si to zaslouží, rozdávají zbylá mirrorácká prasátka. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v dubnu 2011. |