Vrány vítězství
Elanius 28. srpna 2014 |
---|
Bouře nadchází, bratři, Vyvěste praporce, Vztyčte hrdé korouhve, Staňme zas bok po boku, jak se patří. Přichází bouře a zmar, Otřásat se bude zem, Nekončící šik nepřátel míří sem, Však kdo tuší, čí zbraně rozhodnou svár! Pobijte kůži železem, Kujte meče z oceli, Bílé plátno rány zacelí, Až nepřítele na kopytech ořů roznesem. Slyšte, toť trubek zlatý hlas, Zvedá se nad věže i brány, Volá ke krvavé hostině vrány, Zpěv oceli nad poli zazní zas. Lesy budou jak pochodně plát, Vodami potoků poteče krev, Rudou nasytí se obilí i plev, Až nadejde čas, kdy válka bude brát. Tam z dáli zní bubnů dunění, A nad vrcholy přilbic les praporců se třepotá, Pláň ztichla a jen pár slavíků nad štíty píseň skřehotá, Čisté ruce co nevidět budou krví zbroceny. Tváří v tvář stojí vojska, Nenávist mála bude smrtí mnoha, Štít v rukách těžkne a zvednout lze jen ztuha, Do večera zemře mnohý sedlák, sluha i vozka. A kdosi troubí na roh, Zvuk se nad poli rozléhá, Když v dešti šípů tisíc nevinných věčně uléhá, A velká knížata opírají se o leštěný praporců hloh. Bitva je skončena, nechá jen krvavou záplavu, Vrány halasně provolávají slávu, A tisíc mrtvých tiše na zemi objímá trávu, Když knížata odjíždí zapít tu zábavu. |