Konec Landsera Elanius 13. května 2016
Prázdné domy, mrtvolné ticho, tiše znějí hromy, prostřelené břicho. Ležím vprostřed ulice města na břehu řeky krve. Na ráně dlaň v křeči tlačíce, věřil jsem, že dobro konám, prve. Tak daleko od domova má krev se mísí s cizími slzami a těžkým střelným prachem, o krok dál žena dítě bez hlavy v zoufalství křísí, plazí se stružka potu podél očí zatemněných strachem. Věděl jsem, kam kráčím, byť co vše uvidím jsem dosud netušil, Nevěděl jsem, co je za mým cílem skryto za obzorem o pár mil dál, Snad plně zasloužím zdechnout zde v prázdné pustině země, již jsem rozrušil, co teď zbývá, než jen s klidem v tváři, touže po odpuštění přijmout, co osud mi dal?

Názory a komentáře ( 0 /3 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Azeret	1
Kanyapi	1
Lutus	1