Fallout 3 – bomba procházka Washingtonem Angeluss 8. března 2018
O zeď polorozpadlé školy se v žáru letního slunce opírá snědý mladík. Na hlavě majestátní pankáčský účes a několik neidentifikovatelných železných předmětů v hlavě. V poklidu žvýká leguána na špejli, i když kdo ví, z čeho ta seschlá sušinka masa vlastně je, a po očku pozoruje čertvé torzo zavěšené pod balkónem na řeznických hácích – svoje poslední umělecké dílo. Pak se do malebného ticha postapokalyptického odpoledne ozve výstřel a nájezdník se nic netuše odebere do věčných lovišť. Hravá kamera nám ještě nabídne krátký zpomalený pohled na jeho ropadající se obličej. Ti bystřejší si stačí všimnout, kterým směrem odletěly uši, ve kterém okamžiku se na obrazovce rozprskly oční bulvy, a ve zbylém čase spočtou již zmíněné neidentifikovatelné kovové předměty. Pak už se zpoza rohu vyřítí nové cíle, aby mohla přehlídka padajících údů pokračovat. Na postapokalyptický koncert Faloutu 3 se čekalo bezmála deset let. A i napotřetí se čekání vyplatilo. Ve třetím díle se vydáme daleko od známého Kalifornského poloostrova až k troskám Washingtonu DC, kde v podzemním vaultu s číslem 101 pomalu, ale jiste bují další příběh hodný pozornosti všech RPG nadšenců. Nováčky jistě oslní přidaný třetí rozměr a akčnější pojetí světa, zatímco staromilci se nejednou rozplynou nad stylovými komixovými panáčky a velmi šetrně zachovaným vývojem charakteru. Zpět k příběhu. Vault 101 je trochu zvláštní nora. Nebydlí v ní jezevci, ani medvědi, ale lidé, kteří nikdy nevychází ven. Dlouhodobá izolace jim pomalu, ale jistě tlačí na mozek. Díky tomu si jejich společnosti moc neužijete. Už po pár prvních krůčcích v bezpečí podzemní rádobyutopie vás totiž čeká vyhoštění do chřtánu nehostinné pustiny. Nečekejte žádné srdceryvné klišé scény nebo snad hrdinskou zápletku. Posmrkaným šátečkem vám nikdo na cestu mávat nebude a o sáčku buchet na cestu si můžete nechat zdát. Maminka totiž umřela při porodu a nezbedný tatík s ostatními nepeče. Právě on je příčinou vašeho spěšného útěku. Fallout zdrsněl a poznáte to na každém kroku. Zdaleka nejde jen o příběh, nebo pukající hlavy a obpadající končetiny. 3D prostředí je mnohem věrnější a tak tam, kde ve starých Falloutech povzbudil nějaký podlý vtípek nebo nadsázka odlehčující atmosféru, třetí díl uzemňuje svou všudypřítomnou šedí, špínou a prachem, který se v průběhu staletí ještě nestačil usadit. Za zvukového doprovodu gaigerova počítače pak začnete pomalu závidět hnijícím hromádkám spáleného masa, které za sebou nechává vaše laserová puška. Tvrdit, že Fallout 3 je jen ponurá zábava, by byla sprostá lež. Hlášky robotů, malůvky z pipboye (to jsou takové chytřejší hodinky) i rádiové vysílání, mimochodem značně inspirované vaší maličkostí, vás na cestách určitě nejednou pobaví. Ne však tak dlouho, abyste zapomněli na trosky rozbombardovaného Washingtonu kolem. V ruinách města nenarazíte jen na staré známé nájezdníky. Objeví se i nabouchaní supermutanti, hníjící ghůlové, frakce hrdinného bratrstva oceli nebo nacionalistická enkláva. Nejrůznějších hnutí s náležitě pohnutým názorem na svět potkáte samozřejmě mnohem víc, ale to už bych vám zbytečně kazil překvapení. S rozmanitostí světa souvisí znovuhratelnost. Ta se zdaleka nevyrovná starším bratříčkům, přesto zůstalala obdivuhodná. Mnoho herních úkolů má několik řešení, které se neomezují na černobílé rozdělení dobra a zla. Ve výsledku vás zvědavost nejednou donutí minimálně k loadu starších pozic, abyste zjistili, co se stane, když... Na cestě už je i první ze tří plánovaných rozšíření a díky uvolnění herního editoru i spousta vaty od fanoušků samotných. Nedostatku obsahu se tedy nemusíte bát. Pustina okolo DC zabaví přinejmenším na několik měsíců. Pilířem každého dobrého RPG je tvorba postavy. V tomto směru nabízí Fallout tradičně rozsáhlé možnosti. Základem zůstává sedm vlastností, tzv. SPECIAL systém (Strenght, Perception, Endurance, Charisma, Inteligence, Agility, Luck), z něj potom vychází dvacet dovedností. Síla dovednostního systému je tentokrát mnohem větší. Zatímco v minulých dílech se zálesáctví, věda nebo opravář daly využít jen okrajově, tentokrát má váhu všechno. K některým činnostem přibyly i zajímavé minihry. Celistvost postavy dotvářejí Perky – jakési druhotné vlastnosti charakteru s krátkým popisem – a karma. Pokud se vám teď vybavila kamna nebo boiler, jste vedle a doporučuju přeladit na dlouhé vlny až do daleké Indie. Karma je odrazem vašich činů. Představuje přesvědčení nebo auru, která vás obklopuje. Úroveň karmy má značný vliv na herní možnosti a dialogové volby. Právě dialogy jsou méně částí hry. Ačkoli pěkně napsan hráči dostatečnou volnost. Účel a především tón některých nabízených odpovědí není příliš zřejmý, a tak se často stává, že nechtěně namíchnete lidi, kterými vlastně myslíte dobře. Ještě častěji se vám bude stávat, že chcete odpověď, nebo se poptat na něco docela jiného. Kamenem úrazu jsou v tomto případě informace nalezené v okolních počítačích, které vaše postava sice objeví, ale v dialozích na ně schutí zapomíná. My jsme se zase opomněli zmínit o soubojích, které jsou v troskách DC na dením i nočním pořádku. Krvavé animace VATSu jste si vychutnali již v úvodu, ale co to vlastně VATS je? Jde o tahový systém soubojů využívající tzv. akční body. Protože tahovky dnes nejsou v kurzu, probíhá běžný souboj v reálném čase. Teprve kouzelná klávesa 'v' přepne do paralelního vesmíru fungujícího pod předem navoleným scénářem. Své protivníky pak můžete sestřelovat s procentualní přesností. Přesně mířenými střelami ušetříte drahocenou munici a obohatíte se o několik opravdu naturalistických scén. Bohužel to neplatí vždy. Rozumný člověk samozřejmě využívá krytí, problém je v tom, že VATS ho částečně ignoruje. Nemilá překvapení v podobě 95% střelby spolknuté rohem sloupu, za kterým právě stojíte, vás určitě párkrát zvednou ze židle. I přes drobné nedostatky se Fallout 3 povedl. Tradici předchozích dílů se podařilo do značné míry zachovat, a hru tak lze bez dlouhého váhání označit za hrdého pokračovatele jedné z nejlepších RPG sérií vůbec. Rozsáhlost herního světa je obdivuhodná a díky hernímu editoru se v nejbližší době ještě hodně nafoukne. Tisícovky, kterou necháte v obchodě, tedy nebudete dlouho litovat. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v březnu 2009.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]