Chůvičky – kde se vzaly a co chtějí? Chuvicka 23. dubna 2018
Pomoc nezkušeným hráčům, výcvikové tábory, snaha začlenit ty nové – myšlenky dost možná starší než DA samo. Hodnou dobu se tato problematika řešila různými způsoby; v roce 2007 vzniklo fórum, na kterém se měla řešit otázka výcvikových táborů pro nezkušené hráče a další možnosti jejich adaptace na serveru. V září 2008 konečně projekt vzalo pevně do rukou několik lidí, kteří se s vervou pustili do práce. Došlo k rozdělení na dvě pracovní skupiny – první z nich usilovala o pomoc nováčkům, druhá se snažila všemožnými způsoby zkvalitnit práci neoficiálních PJů. Jak už to tak bývá, lidé do projektů přichází a odchází. I plejáda členů týmu pracujícího na pomoci nováčkům se obměnila. Původní výcvikové tábory pomalu vymřely. Na začátku roku 2010 se však opět objevila skupina lidí, kteří se rozhodli nováčkům pomáhat. Vzniklo pár questů ryze pro nováčky, které byly dle „tradice“ nazvány výcvikovými tábory. Na jaře – někdy v průběhu května – se lidé, kteří se chtěli do projektu zapojit, na Nakorův popud spojili a začali si říkat „chůvičky“. Tato skupina už také stihla projít několika změnami, ale momentálně se již dokázala relativně ustálit a ujasnit si, jaké jsou její cíle. A právě s těmi bychom vás právě teď chtěli blíže seznámit. „Projekt Chůvička“, jak jej (možná až zbytečně hrdě) nazýváme, má sloužit k přímé pomoci nováčkům. Naším primárním úkolem je co nejrychlejší zapojování této skupiny uživatelů do běžného fungování serveru (hry). Někdy to znamená pomoc s tvorbou postavy, jindy doporučení vhodného questu. Mnoho lidí stačí pouze odkázat na ta správná místa, jakými jsou Knihovna nebo Nápověda. Náš úkol je však často podstatně složitější: vysvětlujeme od základů, co to vůbec je Dračí doupě nebo fantasy, a že tu opravdu nehrajeme přednastavený počítačový program, ale mluvíme s reálnými lidmi. Některé nováčky si zkrátka a dobře netroufneme jen tak vypustit do neživota na DA a posíláme je právě do výcvikových táborů. Mylnou představou mnoha uživatelů je, že se snažíme vychovávat špičkové hráče. Zklamu vás. Snad všechny chůvičky otevřeně přiznávají, že takové hráče nemají co naučit. Těm nejlepším z řad nováčků můžeme nabídnout své rady, ale jsou to přeci jen ti šťastnější, kteří se zorientují sami. Věnujeme se hráčům podprůměrným, proto je další rozvoj nadprůměrných už jenom na nich – z tohoto důvodu jim pomáháme pouze na požádání. Jednoduše řečeno: Z nováčků se snažíme „vychovat“ hráče, kteří jsou schopni zapojit se do běžného questu, aniž by jeho chod významně narušovali. Pokud se jim dokonce podaří uspět v questu oficiálním, tím lépe. Ale jak už to tak bývá, snadno se to řekne, avšak mnohem hůř převede do praxe. Dnes a denně narážíme nejen na svá osobní omezení, ale i na řadu problémů, které se dají řešit systémově. Základním z nich je, jak se s nováčky kontaktovat. Máme je nechat, aby si nás sami našli? Tím ale mineme většinu duší. Nebo je máme oslovovat my sami nějak hromadně a čekat, kdo nám odpoví? Nebudeme tím zbytečně obtěžovat ty dobré? V našem zájmu je tedy logicky to, abychom našli kompromis schůdný pro všechny. Inu, neděste se – v posledním týdnu jste patrně zaznamenali některé změny, které mají chůvičkám při jejich úkolu pomoci; většinu z nich však postřehli jen ti, kteří se pyšní zelenou nováčkovskou figurkou. Právě tyto duše totiž chůvičky aktivně vyhledávají a oslovují. Vypnutí zelené figurky je pro nás tudíž signálem, že ta či ona osoba nemá o naši pomoc zájem. A co ti, kteří už se mohou pyšnit figurkami duší, popřípadě vyššími? Většina z nich si povšimla snad jen nových ikonek a některých novot v Nápovědě. Pro běžného uživatele bychom snad nadále neměli být nějakými rušivými elementy – ostatně, nejsme jim určeni. Výjimku ale tvoří PJové. Je to možná s podivem, ale otevřeně přiznáváme, že na všechno nestačíme – jsme ostatně taky jenom lidé – , a proto stále hledáme duše ochotné přijímat nováčky do svých questů. Nepříliš příznivým faktem je ale to, že tuto pomoc nepotřebujeme ve chvíli, kdy se to hodí vám, ale v okamžiku, kdy se objeví nějaký tápající nováček hledající quest. Přesto však věříme, že se mezi vámi najdou tací, kteří nám milerádi pomohou. Ostatně… Kdo by odolal smutným očičkám jedné malé sůvky? Teď by se tedy asi slušelo říct, jak nás kontaktovat, popřípadě jak nám pomoct nebo se stát aktivní chůvičkou. Není to tak složité; můžete poslat havrana přímo Chůvičce. Budeme vděční za jakékoliv návrhy, připomínky či podněty. Další možností je, že si náš seznam najdete kupříkladu v inzerátu na fóru Tam za branami nebo v Nápovědě. Pak už stačí jen kontaktovat některou z uvedených osob. A navíc se před našimi jmény nedávno objevily záchranné kruhy. Proto byste neměli mít problém odlišit nás od ostatních a oslovit nás. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v lednu 2011.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]