Bonus – Rozhovor Divace s Divacem Divac 8. března 2018
Je zpět! Tak, jak jste ho nikdy ještě neviděli. Více fantastický… více neuvěřitelný… a daleko více… božský. Vítám zde, v této pochybné místnosti nehodné jeho božské přítomnosti, samotného velkého Divace. První otázka nás zajisté hned vrhne do tématu. Řekni nám o své pozici na DA a též o tom, čeho chceš dosáhnout. Jsem na DA jasně nejlepší a chci dosáhnout toho, aby to konečně všichni pochopili. Takže červená kostka je jasná věc. Status V.I.P. by nebyl od věci. A jak toho chceš dosáhnout, když se proslýchá, že zdejší uskupení není nakloněno tvým snažením. Ono už jen to, že jsi PJ, bylo prý zvláštní. Vím, vím, kdysi dávno dokonce admini i odhlasovali, že já nikdy nebudu pán jeskyně. A podívejme se, u jména mi poskakuje barevná kostka. Není tomu tak dávno, kdy jistá administrátorka, která již není v týmu, tvrdila, že nikdy nemůžu být cvičitel. A co se nestalo? Jsem. Neexistuje nic, co by mě mohlo zastavit. Nemám limity. To je nějak mnoho nikdy. Není to tak trochu jako jít hlavou proti zdi? Ano, ano… ale mě pokaždé zajímá to, co je za tou zdí. Zajímavé. Každopádně jsi byl první zelená kostka cvičitel… když se podíváme do tvé historie, velmi mnoho věcí si zaslouží přívlastek první. Není však trochu s rozporem předcházejících slov tvé chování? Vždy byl Divac někde první a najednou, jako by se po něm zem slehla, co se to stalo? Snad jsi nepodlehl masáži shora. V žádném případě. Nikde není psáno, že nepracuji zase na tom být v něčem první. Pozici nejslavnějšího mi již zajistila má kampaň, jež mě proslavila po celém DA. Tady bych tě přerušil. Mnoho lidí si myslí, že právě ta je důvodem, proč nejsi ještě výše, než jsi. To je pouze blud, jejž chtějí rozšířit ti nepřejícní, aby odehnali zástupy mých věrných. Moc dobře vím, že nebýt mé kampaně, byl bych jen jeden z mnoha. Jak děsivá představa… přímo odpudivé pomyšlení. Přesně. Proto jsem začal okamžitě při svém přihlášení na této geniální antikampani pracovat a dle mého dosáhla velkého úspěchu. Každý mě zná a nikdo o mně nemůže říci, že jsem dostal něco z protekce, jelikož osoba jako já nic takového ani mít nemůže. To byl hlavní požadavek a ten byl splněn. To je jedinečný pohled na věc. Jako bys mi mluvil z duše. A na co se chystáš teď? Na výcviky. Pode mnou jako pánem jeskyně se nejenže leckteří lidé dostali na status veterána či zkušeného uživatele, ale též nasbírali dostatek expů na test a mnozí ho složili. Cvičitelství je teď moje nová parketa a já na ní hodlám být zase první, jak je u mě obvyklé. Takže hodláš dostat do éteru tolik svých svěřenců, že nakonec budou jejich hlasy tak silné, že tě dostanou tam, kam potřebuješ? Samozřejmě. Božský plán hodný tvého génia. Zajisté. Když už jsme u pánů jeskyně, u jakého by sis chtěl zahrát? U sebe. Bohužel to není možné. Rád provozuji něco nemožného. Jak jinak. Co si vlastně osobně myslíš o svých questech? Jaké jsou? Dokonalé, skvělé, famózní… jen to prostí lidé nemůžou pochopit. To je celé. Například quest Krevní pouto přichází s něčím úplně revolučním, co tu v historii DA ještě nikdy nebylo. Ale ocení to někdo? Ne, protože mnozí obyčejně závidí, že na něco tak božského nepřišli sami, ovšem to ani nemohli. Nejsou Bohem jako já. Nepochopený božský génie. Lépe bych to neřekl. S tvým přístupem nemáš nepřátele na serveru? Nepřátele? Ne. Alespoň ne moc dlouho, rychle se s nimi vždy vypořádám. Můžeš jich pár jmenovat? Nevím, jestli by to bylo moudré. Stojím za věcmi, o nichž se vám ani nezdá, že bych za nimi mohl stát, a pokud o tom nevíte, udělal jsem to tak z jistého důvodu. To zní až děsivě, opravdu toho tolik ovládáš? Existuje mnoho cest k dosažení cíle. Řekl bych to asi takto: Někdy musíte objet blok, abyste se vyhnuli zátarasu. Někdy stačí navést cizí auta, aby pro vás zátaras rozrazila. Tohle je moje hra, já nad ní mám totální kontrolu a jsem v ní nejlepší. Co dodat. Raději se podívejme na další otázku, kterou jsem si připravil. Co ti na DA chybí? Na co se těšíš, až se uskuteční? Kulty, jednoznačně. Potom se teprve ukáže, kdo je jediným pravým Bohem na DA. Sám za sebe mohu jen říci, že bych si v takovém kultu přál být. Zajisté, to každý. Jen to každý nepřizná. Plánuješ v blízké budoucnosti něco, čím nám znovu vyrazíš dech? Až budou kulty, určitě vytvořím vlastní nejdokonalejší kult ze všech a tam začnu konečně řídit svou velkou armádu přívrženců. Obecně jsou mé ostatní cíle známy, takže se s nimi nemusíme zaobírat, jen heslovitě: červená kostka, V.I.P., Velká hra a tak podobně. A není tu možnost, že by se tak nestalo? Porážka není možnost, porážka je nepřípustná. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v březnu 2009.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]