Co jste chtěli vědět o LARPu (ale báli jste se zeptat) 2. část – Zbraně a pravidla Astralien & Rowen_Aridu 23. dubna 2018
Jaké se na dřevárnách používají zbraně? Z čeho jsou vyrobeny? A jak se s nimi vůbec zachází? Jak se bojuje? Jaká jsou pravidla? To a něco víc si můžete přečíst v tomto díle seriálu o LARPu! Dnes ze svého povídání vyloučím akce se sci-fi (či podobnou) tematikou, kde se můžete setkat i s airsoftovými zbraněmi; budu mluvit jen o střelných a chladných zbraních. No, chladných… Ty LARPařské mají do chladu oceli vpravdě daleko. Nejčastěji se na bitvě setkáte s dřevěnou zbraní (odtud pojem „dřevárny“) obalenou nějakým materiálem, který slouží jako izolace, jež má zabraňovat úrazům. Může to být třeba mirelon, karimatka, molitan či jekor. Ano, zbraně mohou být i holé, respektive obalené jen páskou na koberce. To jsou pozůstatky z dob, kdy se u nás s LARPy a dřevárnami začínalo. Věřím, že lidé, co takové zbraně mají, s nimi i umí, ale obal zmenšuje riziko úrazu, stane-li se nějaká nehoda. Na druhou stranu jsou i osoby, které snad (nevím, do hlavy jim nevidím) přemýšlí stylem: „Mám to obalené, můžu se do toho opřít,“ což je mínusem takovýchto zbraní. V dobách, kdy se používaly jen dřevěné zbraně, byla zranění vzácnější. Pokud se však nějaký úraz stal, byl o to vážnější než nyní (vyražené zuby, natržená obočí, což se teď minimalizovalo). Menší četnost závisela i na tom, že tehdy ty největší akce čítaly zhruba 200 hlav, zatímco dnešní velké bitvy mohou mít klidně i 900 účastníků. Lidé se v menším počtu hráčů i akcí snažili být slušní, protože se znali. Doba je však jiná… Co se moc nezměnilo, to jsou typy zbraní, které můžete vidět. Můžete se setkat se sečnými i bodnými (dýky, tesáky, meče), ale i se sekerami, palcáty, luky a kušemi. Výjimečně pak i s kopím, bojovou holí, halapartnou nebo jinou dřevcovou zbraní. Ty bývají povolovány jen na některých akcích a záleží na soudnosti organizátorů, kteří často chtějí vidět, jak s touto zbraní bojujete. Proto je dobré, když si před akcí přečtete pravidla, abyste věděli, jakou zbraň zvolit. Ač je to s podivem, i dnes je stále nejběžnějším materiálem pro výrobu zbraně dřevo. Nejlepší je jasan, líska nebo buk. Vyvarujte se zbraním ze smrku a lípy. Tato dřeva jsou příliš měkká. Může se stát, že někdo má zbraň z těchto dřev už několikátou sezónu, ale je to výjimka potvrzující pravidlo, dle kterého si takovou zbraň s velkou pravděpodobností zlomíte na první akci. Také se dají použít dřevěné hokejky. U těch je však dobré srazit hrany. Jak pro bezpečnost, tak pro menší ničení obalu zbraně. Boken, ač je z dobrého dřeva, má pro účely dřevěné bitvy přeci jen hrany na špatných stranách. Není doporučován a málokdy je puštěn do hry, i když je obalený. Jádra zbraní mohou být i z laminátových tyček. Zde však hrozí pružení zbraně (klidně i zpět k majiteli, potažmo přímo do jeho obličeje). Stejnou vlastnost má i PVC trubka (topenářská), která navíc v zimě křehne a ničí se; její střepiny jsou nebezpečné, rozlétnou-li se. Podobný nešvar přináší bambus. Ten se nebezpečně štípe do ostrých hran. Proto je dalším materiálem, kterému se při konstrukci bezpečné zbraně rozhodně vyhněte. Na obalování zbraní je spousta postupů. Mnohé z nich jsou uvedeny na stránkách Bitvy pěti armád (http://www.b5a.cz/ navody-zbrane). Jmenovala jsem i střelné zbraně – kuše a luky. Povolený nátah je do 15 kilo (30 liber), s tím, že horní hranice nemusí být vždy schválena. Většinou se organizátoři dívají i na kvalitu munice. Proto je optimum pro nákup takovéto zbraně na LARP 10-13 kilo v nátahu. Možné jsou i slabší nátahy, ale počítejte s tím, že daleko nedostřelíte. Pro začátečníka je lepší luk. Kuše má jasně stanovený nátah, nelze jej regulovat. Proto si při pořizování kuše musíte rozmyslet, jestli budete střílet na dálku a koupíte si tudíž tu nejtvrdší kuši, jaká vám projde, anebo jestli budete střílet na blízko. To už chce mít trochu zkušeností. Luk můžete natáhnout, jak se vám zlíbí: Buď jen tak málo, abyste zasáhli někoho, kdo stojí tři metry od vás, ale klidně jej můžete natáhnout „až za ucho“, jestliže je cíl příliš vzdálený. Při výběru zbraně by si ale každý měl uvědomit, že ty střelné jsou dlouhodobě nákladnější. Nejedná se jen o jejich koupi, ale i o šípy či šipky, které mají velkou ztrátovost. (Můj nejlepší výkon na akci byl, když přežilo asi 90% mých vlastních šipek.) Jak vyrobit vlastní munici je velmi dobře popsáno na stránkách Bitvy pěti armád (luky: http://www.b5a.cz/ navdat/luky.pdf a kuše: http://www.b5a.cz/navdat/kuse.pdf). Krom chladných a typicky střelných zbraní mohou být povolovány i vrhací zbraně. Ty nesmí být v žádné své části tvrdé či ostré. Opět zde záleží na organizátorech a konkrétních pravidlech. Už několikrát tu padlo spojení „záleží na pravidlech“. A jaká ta pravidla vůbec jsou? V České republice jsou v zásadě dva směry – ASF (http://www.asf.cz/download/SBP2006.pdf) a FAS (http://www.ucw.cz/drevarny/spb.html). Slyšela jsem i o moravské odnoži pravidel, ale narazila jsem na ni jen jednou a zpětně se mi ji nepovedlo vyhledat. ASF a FAS se liší jak v zásahových plochách (místech, kam platí zásah), tak v délkách zbraní. Zjednodušeně se dá říct, že ASF povoluje velké zásahové plochy (platí prakticky celé tělo, až na „rukavice a kotníčkové boty“, pak hlavu, krk a rozkrok) i velké zbraně. U FAS jsou zbraně kratší a zásah neplatí i do holení a předloktí. Jsou však i akce, které z výše zmíněných pravidel jen vychází a upravují si je. Proto si vždy předtím, než na nějakou akci jedete, přečtěte její pravidla. Jsou rozdíly i v tom, jak moc kontaktní může být boj. Někde se nesmí na soupeřovu zbraň sahat vůbec, ale jsou i akce, kde je přípustné, když na krátkou chvíli chytíte nepřítelovu zbraň za neútočnou část (třeba toporo sekery). Tato pravidla se uplatňují hlavně na bitvách. Něco jako „univerzální pravidla na LARP-svět (či družinovku)“ neexistuje. Dovednosti a magie mívají svá (pro akci specifická) pravidla. Jen ve chvíli střetu se mohou uplatňovat výše zmíněné regule. Jak se tedy vyhodnocuje boj? Může být několik stylů – životový, „paralympiáda“ a „šatrh“. V prvním je to podobné jako třeba v DrD. Postava má daný počet životů (většinou do desíti) a zásahem si odečítá (kolik, to hlásí útočník dle pravidel). Ve chvíli, kdy klesne počet životů na nulu, popřípadě níže, postava umírá. Již složitější je takzvaná „paralympiáda“. U té záleží na pravidlech, ale životy jsou rozděleny na končetiny. To při nejdrsnější verzi pravidel znamená, že dostanete-li do končetiny, nemůžete ji používat, rána do trupu znamená smrt. Podobný paralympiádě je pak šatrh, ten je ale ještě mnohem přísnější. Ano, pár lehounkých škrábanců můžete přehlédnout, ale zásah do trupu značí smrt, vyřazení končetiny pak vyřazuje i hráče. V zásadě se zde zásahy posuzují reálně. Teď tedy víte, čím se dá bojovat, jaké materiály k výrobě použít, a také něco o pravidlech. Příště se pak můžete těšit na článek o zbroji a kostýmech! nejdůležitější věci… Asi jste si všimli, že jsem schválně zamlčela kostýmy, zbraně a pravidla. Proč? O těch to bude příště! Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v lednu 2011.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]