Věk vážky: Kapitola 1. - Nahrávám... Tolpen 27. února 2015
Věk vážky Kapitola 1. - Nahrávám... Jméno... Gemino Libre Barva očí... Hnědá Primární barva srsti... Hnědá Sekundární barva srsti... Hnědá Datum narození... 24/14/3005 Pohlaví... Muž Rasa... Lynxirr; Felcit Národnost... Arboretská Nejvyšší dosažené vzdělání... Mecindinova Fakulta Aplikované Medicíny Jazykové znalosti... nahrávám... nahrávám... nahrávám... Arg! Teď ne, teď ne, ne ne nenene Ne NÉ! Tak mi ten počítač spadl. Posedmé. Hlásím se do armády a nemůžu ani vyplnit a odeslat tu zatracenou přihlášku. Protože můj počítač ji prostě neutáhne. Jako jo, vždycky ji můžu dát papírově, ale to je tak... prehistorický. Kopl jsem do té ztracené malé černé bedny a znovu ji zapnul. Au, asi jsem si ukopl tlapu... Sada žároviček zmateně zablikala a promítla obrazovku zpátky do vzduchu. Tak jo. Tak jo... pfů... Dokumenty, Stažené, prihlaska_armada. Jméno... Gemino Libre Barva očí... Hnědá Primární barva srsti... Hnědá Sekundární barva srsti... nahrávám... nahrávám... Hnědá Tep mi poklesl zpátky na normální hodnotu, modlitbu jsem uťal v půlce třetího verše. Až po vzdělání se to všechno pokaždé načte hladce. Jsem celkem vděčný, že to nemusím psát ručně. Jazykové znalosti se načítaly asi půl hodiny, stahovaly ze sítě výsledky online testů. Lynxirrština - 98%. I na Lynxirra mám fakt nadprůměrný znalosti takzvané Obecné. Jasně, je to moje rodná řeč, ale znáte to, jak dobře dokážete vy mluvit svým rodným jazykem, no? Pantherenština... 0,02% Kdyby se počítaly nadávky, skóroval bych podstatně líp. Tigerenština je na tom ještě hůř. Ve všem ostatním jsem dopadl tak špatně, že to hlásí nulu.. Hele, já do armády nechtěl. Jenže jsem vystudoval medicínu na armádní stipendium. Musím si to u nich odpracovat. Je mi devatenáct, jsem dva roky plnoletý a musím čtyři roky strávit v armádě s čtvrtinovým platem. Zatímco přihláška vypisovala hodnocení, která mi napsali učitelé z MFAM , překonal jsem pár metrů ve svém bytě, abych si udělal čaj. Čaj je fakt jedna z mála věcí, co mi dokáže spravit náladu. Kombinace nakyslé skarešové chuti a kofeinu mě dokáže postavit na nohy i ve třináct večer*. Nebo ve dvě ráno, jako například teď. Voda si spokojeně bublala v rychlovarné konvici a já poslouchal pomršený zvuk příliš nahlas puštěných zpráv z vedlejšího bytu. Rychle jsem zkontroloval, co dělá počítač. Prokousal se polovinou souboru a naštvaně u toho hučel. Ta věc hučela naštvaně už od momentu, kdy jsem ji koupil. Ale tak co se divím, koupil jsem to nejlevnější, co bylo. Za brigádní výplatu jsem si nemohl dovolit nic lepšího. Můžu být rád, že si můžu dovolit tenhle byt. Upřímně řečeno, plat průměrného vojáka armády tu není valný. Čtvrtinový plat armádního vojáka je mizerný. Plat brigádníka v Tchi-sai** baru je ještě horší. Což mi připomíná, že bych měl do Tchi-sai zajít, protože padám hlady a nemám doma nic, co bych uvařil. Počítač nechám běžet, ať se trochu snaží. Budu zpátky za pět minut, dobře, tak za deset, ale stejně na sebe hodím bundu. Sice už je po dešti, ale na listí je ještě tuna a půl vody. Vyběhl jsem ven. Bydlím v Arboretu už čtyři roky, tedy celé svoje studium. Přesto mi to tady pokaždé vyrazí dech. Černá, rudá a tu a tam kousky modré, šedé a modrošedé. Jak nahoře, tak i dole. Abyste mě pochopili, měl bych vám o Arboretu říct pár věcí. Trocha historických keců vás nezabije (na rozdíl od testů z parazitologie). Arboret je stát rozkládající se na cca polovině Sigardashe, což je ostrov. Na druhý půlce je Saapha, ale k tý se dostanu možná pozdějš. K Arboretu taky patří velkej kus Západního kontinentu, ale ten teď není moc zajímavej. Tady je důležitý, že Sigardash z velký části pokrývá deštný prales. A že v tom pralese je Arboretská delta. Arboretská delta má, zeměpisáři se připraví na šok, brakické vody, je v tropech a voda tu není zrasená chemickejma sajrajtama. Ideální místo pro růst skareší - velkých mangroví s černou kůrou a krvavě červeným listím. Dorůstají fakt gigantických rozměrů a žijou tisícovky a tisícovky let. A na jednom z těchhle stromů si Panthereni, který tu dřív žili v divokejch klanech (a pár tak dodneška ještě žije), postavili město. Když potom ostrov kolonizovali Lynxirrové, tak to město nechali stát. Konec konců, bylo fakt velký. To město se rozrostlo, pojmenovalo se Arboret, stalo se hlavním městem státu a sečteno a podtrženo jsem se vám pokusil vysvětlit, že bydlím v hlavním městě na obrovským stromě, všude je červený listí, černý větve, nade mnou trocha modrošedý oblohy a dole ve vodě se to celý odráží. Takže, jak říkám: Jak nahoře, tak i dole. Jeden by v týhle idylce zapomněl, že se schyluje k válce se Saaphou. To sem se nějak zapomněl zmínit. Jdu do armády na čtyři roky a válka na spadnutí. Dei-nha'kai***. Přetáhl jsem si kapuci přes hlavu, uši jsem protáhl ven, abych si je zbytečně nemačkal, ono to celkem bolí, a vyrazil jsem pro jídlo. Nejbližší Tchi-sai je na rohu téhle ulice a hlavní třídy. Mají otevřeno naštěstí 28/8 nonstop. I ve svátky. Mladej Lynxirr v šestý den ve dvě ráno nebude nic divnýho. I tak tam ale byla fronta, což mě zarazilo. Pak mi došlo, že právníkům skončilo zkouškový, takže se šli zpít a stavili se tu na dlabanec. Z větší části to byli Tigereni. Pruhovaní, zrzaví s dlouhými ocasy. Nebyli moc tigerenští - i mezi sebou se bavili Obecnou. Trochu mě štvalo, že jsou všichni vyšší než já a že jsou hluční a opilí a já ne. Co kecám, štvalo mě to docela dost. Proklestil jsem si skrz ně cestu lokty, protože se nehýbali z místa. Pár z nich si muselo chytit pohmožděné břicho. Sláva, tak jsem se dostal k pultu a rychle jsem si od Oceltiana za pultem objednal Ton'ai-gre Alwa. To je pěknej název pro krabičku osmažených nudlí se stejně upravenou rybou. Do pusy se mi hrnuly sliny, jen jsem trochu začenichal. Radši jsem zaplatil a vypadl dřív, než by se mi tu musel nainstalovat na ty sliny odtokový žlábek. Krabičku jsem otevřel dvacet kroků od stánku a do jejího obsahu jsem se pustil plastovou vidličkou. V puse mi explodovala chuť oleje, ryby a trochu připáleného těsta. Jediná lepší věc než tohle je pizza. Doma mě nadšení přešlo, počítač se během té krátké doby stihl zase zhroutit. Jednou se zhroutí v černou díru a pohltí celou tuhle zatracenou planetu se všema zatracenejma Arboreťanama, Saaphanama, s touhle zatracenou válkou, zatracenou přihláškou a se mnou. Do tý doby ho holt budu znova a znova zapínat. Jméno... Gemino Libre... nahrávám... nahrávám... __________________________________________ *Úryvek z Arboretské učebnice prvouky pro první ročníky obecných (základních) škol: Naše planeta se zve Canlyn a obíhá kolem dvou sluncí - Iery a Tara. Jeden oběh jí trvá 392 dnů. To je 14 měsíců po 28 dnech. 8 dnů dohromady tvoří týden. Každý den má 28 hodin. **Sagitina poznámka: Tchi-sai je levný, ačkoliv podřadný způsob, jak se rychle najíst něčeho teplého. Jedná se o řetěz takovýhle rychlojídelen, který prodávají v podstatě nudle a ryby v různých kombinacích a úpravách. Mastné, levné, připálené a rychlé. Pokud by někdo pátral po tom, proč zrovna Tchi-sai, tak tchi znamená v pantherenštině chodit a sai je jídlo. Takže strašně originální - jídlo za chůze. ***Slovník (ne)spisovné pantherenštiny: Dei-nha’kai (vulg.) - Všechno se pokazilo, ale není to moje vina, jsem z toho ale velmi rozhozený. (lynx. ekv.: Kurva do prdele, se na to můžu vysrat!)

Názory a komentáře ( 0 /1 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
AmelieStar	1
HadejKdo	1
Kanyapi	1
Kibe	1
Scarecrow	1
Yenn	1