Slovo úvodem – leden 2009 Angeluss 2. března 2018
Budou to přesně tři týdny, co se s úderem půlnoci v silvestrovském opojení přetočily nejen naše hodinky, ale i kalendáře. V dnešní době slavíme konec roku vesele a pompézně, avšak mnoho starších kultur by s námi tuto rozjařenost nesdílelo. Například staří Mayové vnímali poslední prosincové dny jako dobu nejistot a v bázni očekávali, jestli bohové na hvězdném nebi znovu zvítězí v odvěkém boji, aby náš svět mohl pokračovat. Radost je pohltila teprve ve chvíli, kdy živí překročili práh nového roku. Až poté nastal nový začátek plný změn a očekávání. DAily Mirror letos slavil po maysku. V polovině prosince, záhy po vyhodnocení soutěže, jsme ztratili oficiální patronát knihovny a naše budoucnost byla nejistá. Bylo rozhodnuto, že sekce DAily Mirror nepatří mezi beletrii a v novém konceptu knihovny pro ni není místo. Skoro se zdálo, že Mirror skončí stejně rychle, jako před dvěma měsíci začal. Nebylo místo, redaktoři ani články, ale našlo se pár odvážlivců, kteří měli vůli bojovat. Tentokrát se do boje nepustili bohové (Divac se nezapojil), ale obyčejní lidé. A nebojovalo se na nebeské klenbě, ale na poli kláves. Význam ani obtížnost našich bojů není důležitá. Podstatné je to, že jsme nakonec vyhráli a vy máte možnost číst toto první časopisové vydání DAily Mirroru. Všem těm, kteří se na vzniku prvního čísla podíleli, bych rád poděkoval za úsilí, které při tvorbě vynaložili, za to, že stále věří snům i za to, že neztrácejí naději. Doufejme, že nám to nějaký čas vydrží. Našim prvním čtenářům přeji do nového roku spoustu malých vítězství, protože právě malá vítězství bývají počátkem velkých věcí. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v lednu 2009.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]