Nápověda

Lexikon duší

Tajemné město Darkage je obrovské a s každým novým dnem se dále rozrůstá. Jeho ulicemi prochází denně tisíce tváří, které stojí za povšimnutí. Vyjmenovat všechny tyto bytosti je mimo naše možnosti. Je tu však několik existencí, na něž se sluší upozornit. Patří k nim především ti nejstarší, ti, kteří Darkage obývají od počátku věků, dokonce už tak dlouho, že se stali jeho nedílnou součástí…

Banshee
Banshee je vílou smrti. Je stvořitelkou Darkage, matkou všech duchů, ale také příčinou naší smrti. Osud k ní nebyl příliš přívětivý, proto dnes pobíhá zahradami Darkage v podobě seschlé bláznivé stařeny, volajíc k sobě své děti. Nebylo tomu tak vždy, Banshee se zrodila jako krásná víla. O příčinách její proměny se podrobně dočteš v legendě.

Vědma
Patronka mrtvého města. Její křišťálová koule se, jako vševidoucí oko, pne na zádech nedémona nicoty a pozoruje naše neživoty. Vědma je ztělesněním veškerého vědění Darkage i cizích světů. O jejím původu toho mnoho známo není. Podle všeho obývá město od prvopočátku, je sestrou Banshee a nikdy neprošla bránou zapomnění. To z ní dělá vůbec nejstarší a nejmocnější postavu města mrtvých, která si zachovala zdravý rozum. Není tedy divu, že k ní ostatní duchové často chodí s prosbami o radu.
Největší zábavou se Vědmě staly záludné hádanky, které sama vymýšlí a pokládá ostatním duchům. Mimoto pečuje o svou zvířecí přítelkyni sovu.

Kronikář
Tento duch vkročil do města před dlouhými věky. Tenkrát byla lidstvu hranice mezi životem a smrtí ještě nejasná. Nevěda, co činí, prošel Kronikář bránou zapomnění, která odděluje život a smrt, několikrát tam a zpět. Ztratil tak část své duše, která zmatená odplula do prázdnoty. Stal se z něj duch bez jakékoli fantasie. Nebyl schopen tvořit příběhy ani ovládat těla, proto se usídlil v knihovně, aby hltal fantasie ostatních.
Za nějaký čas se na Kronikáře zapomnělo. Ztratil se v nekonečných archivech knihovny, aby se po dlouhých letech opět objevil, jako nejsečtělejší z nás. Nyní je s knihovnou spojený jako jedno tělo. Nemůže ji opustit a ani by nechtěl. Namísto toho s láskou přebírá, pročítá, archivuje a ukládá všechna díla, která se do knihovny dostanou.

Havran
Vysoko nad mlžnými mraky, obklopujícími město, se vznáší Havran. Neúnavný pošťák, který spolehlivě doručí všechny Tvé zprávy ostatním duchům. Příležitostně je možné ho zahlédnout i na střechách knihovny a galerie, kde se rád dvoří sově, která se jeho rádoby dvornému krákání zatím pouze vysmívá.

Chůvička
Chůvička je majitelkou Sovy Rádkyně a spolu s ní pomáhá všem novým duším radou, pomocným slovem, v jejich působení ve městě DarkAge. Žádnou duši, která ji požádá o pomoc, neodmítne. Protože je to hodně náročná činnost a Chůvička nechce nikoho odmítnout, přizvala si na pomoc další duše, které si na její počest začaly říkat Chůvičky.

Sova Rádkyně
Moudrá sova, která Ti vždy ráda poradí, je na Darkage známá už nováčkům. Tato odvěká průvodkyně všech tápajících má hnízdo na střeše knihovny a je úzce spřízněná s nejmoudřejším duchem našeho města - Vědmou.

Domina
Domina je paní chaosu a anomálií. Setkat se Dominou je pro našince neštěstím. Kolem ní se totiž vždy děje spousta nepředvídatelných věcí. Její energie narušuje řád celého Darkage. Tvář ani siluetu Dominy ještě nikdy nikdo neviděl, poblíž místa kde se anomálie vyskytne, se ale vždycky objeví její stopy, právě proto se anomáliím začalo hovorově říkat boty.

Nedémon nicoty
Jeho neexistence je jednou z největších záhad Darkage. Zdá se, že nikdy nevzniknul a ničím není, přesto už od nepaměti obývá Darkage a ochotně slouží Vědmě. Možná z donucení, možná za úplatu, určitě ale ne dobrovolně. Nedémon se živí vším úpadkovým, co svět Darkage vyprodukuje. Jeho nejmilejší potravou jsou vyprahlé duše.

Zrcadlový Šotek
Největší osobnost časopisu DAily Mirror i jeho neúnavný nepřítel v jedné osobě. Tak většina duší zná Zrcadlového Šotka. Každý redakční překlep, chybějící stránka či dokonce „nehoda“ a nevydání časopisu jsou jeho dílem. Není zákeřnost, která by tomuto malému tvorečkovi nebyla vlastní. Před mnoha lety Šotka proklel sám Nedémon Nicoty. Malý neposeda chtěl nahlédnout do Vědmina orákula, ale věrný služebník Vědmy ho přistihl. Od té doby měl Šotek místo jedné tváře hned devět ohyzdných neobličejů. Jeho následný nářek se nesl ulicemi města mnoho měsíců. Byly to právě věrné duše DAily Mirroru, které se nad osudem neopatrného zvědavce slitovaly a nalezly neživého, s jehož schopnostmi vrátily Šotkovi podobu. I přesto ale Šotek se svými neřestmi nepřestal.
Není známo, proč a jak získal jméno „Zrcadlový“. Narážka na jeho prokletí? Záliba v zrcadlech? Úvah bylo a je mnoho. Ale pravou odpověď ví jen on sám.