Je to moc hezky napsané. Ale právě proto, ze je znat, ze jsi jaksi vypsaná, cekala jsem vic.
Libi se mi ta myslenka s temi prezivsimi, ale podana prilis pateticky, hlavně ten začátek. Druhá věc, co mi chybí, je, že tam neni nic navic. Cekala jsem jeste neco dalšího... Vlastně ale fakt je, ze cim dele o tom přemýšlím, tim méně mi to vadi. Nicméně... Po prvnim precteni zbyl pocit nadechu, po kterém neprislo neco... Cosi, co by posunulo ty stripky jeste do dalsi roviny.
Zajímavý kousek. Lehce snové, atmosférické, chmurné a plné smutku. Přesto v temnotě tohoto textu lze nalézt světélko naděje. Moc se mi to líbilo a dávám jedničku.