Volba Lodovico 30. dubna 2009
Odkud se berou sny? Odkud se vzal tenhle? Je roztřepený po okrajích.. Sen protkaný stříbřitými slzami... Pomalu vyvstává z temnoty a zaostřuje se. Je těžké jej uchopit, protože jeden obraz střídá druhý v bláznivém tempu. Trvá to jen několik vteřin nebo celou věčnost? ...chlapec běžící po lesní pěšině. Ve vzduchu je cítit osvěžující vůně deště. Nejde jen o obraz. Sen mi promítá pocity i dojmy. Skoro vzpomínky. Slzy. Slzy chlapce, který už nikdy nepoběží. Leží na nemocničním lůžku a dívá se na své zmrzačené nohy. Obraz těch mokvajících ran. Blíž. A ještě blíž. S každým detailnějším pohledem větší pochopení faktu, že tyhle nohy už nikoho neponesou na louku ani mu nepomohou ve šplhání na strom... ...pohled na milovanou tvář. Smějící se oči a hřejivý pocit. Ale tvář stárne. Jedna vráska následuje druhou, lesk v očích slábne...za chvíli je tvář k nepoznání a brzy už její pohled lásku neopětuje. Nepoznává lidi kolem sebe. Je ztracená ve svém stáří a ve své vlastní hlavě. Samota. Chlad. Provaz. Provaz visící od stropu ve tmavé místnosti. Dlaň ho uchopí a prověří jeho pevnost. Kapky potu stékající k zemi přes hřbet ruky. Obraz se ale znovu ztrácí... Další rychlý sled. ...proud chladného vzduchu. Držím se pevně dveří od auta a vychutnávám si vítr ve vlasech. Jen vzdáleně vnímám krajinu míhající se kolem. Světlý bod ve shonu připomínajícím spíše noční můru. Ruka povolí křečovitý stisk a prsty se zvolna roztahují. Dlaň proti větru. Ten pocit rychlosti.. Samota prázdného pokoje. Jen fotka několika rozesmátých lidí na stolku. Čtyři stěny, které se nyní jeví výhrůžnější než volně visící provaz. Tiché skřípání protáčeného kola. Pocit stáří. Jak bolestivé stáří může být? Kdo si to v dětských letech dokáže představit? Láska...ale nyní v jiné podobě. Sladší. Nejkrásnější na ní jsou detaily. Zvrásněná ruka se zvedá, aby mohla pohladit tu úžasnou bytost, která do chmurných představ vnáší alespoň trochu půvabu. Beztvaré nic se rychle dostavuje a nenechává čas pro delší pohled. Chlad dubového lože. Přemýšlím...prazvláštní sen...pokud je to sen? Z třpytivého povlávání se rodí hlas. Jakou má hlas barvu či tón? Nevím. Ale ten hlas promlouvá. Jsi první, koho se na to ptám. Jsi mým experimentem. Chtěl by ses narodit?

Názory a komentáře ( 0 /13 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Azeret	1
HadejKdo	1
Jakub.s	2
Kanyapi	1
Lutus	1
Master	1
Mofik	1
MorganaLeFay	1