Legendy české fantasy Matob 8. března 2018
V březnovém čísle jsem se rozhodl servírovat vám skutečnou lahůdku – fantasy sborník s výmluvným názvem Legendy české fantasy. Ačkoliv se tato kniha dostala na pulty knihkupectví již v roce 2006, je třeba říci, že editor Ondřej Jireš odvedl skutečně skvělou práci. A pokud se vám zdá, že od samého začátku nešetřím na tuto knihu pochvalnými slovy, pak vězte, že bude hůř, neboť chválit je skutečně co. V předmluvě, která je oproti jiným předmluvám napsána vtipně, svižně a čtivě, osvětluje Ondřej Jireš základní “principy” této antologie – toužil po dílech autorů, kteří v kvalitě svých knih nemají výkyvy, a zároveň namísto stresujících zadání vznesl prostý požadavek: dodat díla z nejoblíbenějších cyklů těchto autorů nebo s jejich nejoblíbenějšími postavami. A jako třešničku na dortu nechal každé z děl ilustrovat některého z předních českých výtvarníků (za všechny třeba J. P. Krásným nebo M. Fibigerem). A výsledek přinesl skutečně sladké ovoce. Knihu otevírá novela Miroslava Žambocha s názvem Cesta domů. Milovníci tohoto autora zažijí jisté zklamání, neboť tato novela je zároveň posledním dílkem v povídkové knize Koniáš: Muž na stezce (tato kniha však vyšla o dva roky později než antologie), ale i přesto se zajisté k této novele rádi usadí znova. Koniáše není třeba nijak zvláště představovat (a pokud náhodou máte mezery, rád vás odkáži na svoji recenzi v prvním čísle DM). V této novele se dobrovolně namotá do záchrany malého dítěte; bohužel, namísto výměny za výkupné je dítě nalezeno mrtvé. A protože Koniášovy morální zásady bezdůvodnou smrtí nevinného utrpí citelný šrám, je jasné, že další na řadě je pomsta se vším všudy. Rozjíždí se pátrání po původcích únosu a všechny metody jsou povoleny. A jak se zdá, stopy vedou přes hromady mrtvol na vysoká místa... Další novelou je klasická historická fantasy z vikingského prostředí Štěňata vlků. Jejím autorem je Jaroslav Mostecký a volně navazuje na jeho trilogii Vlčí věk. Musím se přiznat, že tuto novelu jsem začal číst se značnou nedůvěrou, neboť jsem kdysi dávno měl možnost číst Mosteckého Útesy křiku a nijak mě neoslovily – touto novelou však Mostecký nominaci na legendu potvrdil v plné kráse a šíři a mě nezbývá, než dát editorovi tohoto sborníku zapravdu. O povídce samotné bych moc prozrazovat nechtěl, neboť má několik umně propletených dějových rovin. Na druhou stranu, my v DM můžeme alespoň naznačovat, a tak jen stručně: hon na nebezpečnou obludu, boj ve staré královské hrobce, ztracený syn, duchové a zlověstné drakkary mířící k vesnici to vše se podařilo smíchat skutečně skvěle, novela neztrácí na spádu a konec přichází (i přes rozsah cca 150 stran) nepříjemně brzo. Dalším dílkem do mozaiky Legend českých fantasy je novela Jiřího W. Procházky Ken Wood a válečné zvony Rhótů. Tato novela se odehrává v paralelním vesmíru na fialové planetě Gameb, na kterou propadne čirou náhodou kalifornský kaskadér – Ken Wood. Jeho úhlavní nepřítel, čarodějka Xylla, opět vstane z mrtvých (děj se odehrává cca půlrok po konci první Procházkovy knihy Ken Wood a meč krále D´Sala) a na pomoc si vyžádá nejlepší válečníky vesmíru – Rhóty. Začíná tuhá řež o osud Gamebu proložená šibeničním humorem. V akci se objeví dračí letky, válečné zvony, tisíce lidských bojovníků, rhótští hmyzáci a především totální šílenec a spasitel Ken Wood s Xyllou v patách. Od této povídky nečekejte žádné hlubší duševní rozměry – je to krystalická akce od začátku do konce, ale zatraceně dobrá a čtivá akce! Předposlední novelu dodal Vladimír Šlechta – jedná se o příběh ze známého cyklu Krvavé pohraničí Šťastná náhoda. Hlavním hrdinou je hraničář Roger Schnirega, se kterým se mohli milovníci Šlechty seznámit v některých jeho knihách. Tento “ostřílený borec” se přidá k partě mladých dobrodruhů na jejich cestě za pokladem. Nakonec se ukáže, že celý poklad byl výmysl a pouhá záminka, jak získat jednoho z členů družiny jako rukojmí. Tuto hru však Roger odmítne hrát, a tak (díky svým zkušenostem) neskončí jako mrtvola, ale naopak jako nepříjemně živý mstitel a ochránce slabých. Pokud bych měl Šťastnou náhodu zaškatulkovat, sáhl bych po krabičce s nápisem hrdinská fantasy, neboť Krvavé pohraničí je klasický svět plný hrdinů, skřetů, orků, elfů a chudých lidí toužících po slávě a bohatství, ve kterém sice magie funguje, ale zmiňována je jen jaksi okrajově. Poslední novela (poslední zřejmě proto, že její sepsání trvalo téměř půldruhého roku) je z per autorské dvojice Leonard Medek a Františka Vrbenská a nese název Kalné víry Rhenu. Ústředním hrdinu je Krak, námezdní bojovník chránící loď plující po řece Rhen, v ní převážený poklad bohatého kupce a samozřejmě i kupce samotného. Tedy až do chvíle, než odbojná skupina vedená “milenkou řeky” loď potopí, poklad ukradne a kupce vezme do zajetí. Krak a jeho bratr ve zbrani před sebou mají nelehký úkol – najít kupce, jeho poklad a to vše přepravit na místo určení. Děj novely se odehrává na území Evropy zhruba ve čtvrtém století a oba autoři ukazují jak vypravěčskou vybroušenost, tak také cit pro historický detail a věrohodnost. Ano, jsem si vědom, že o každé ze šesti v knize obsažených novel jsem se příliš nerozepsal, na druhou stranu však všechny novely považuji za natolik kvalitní, že je lepší si je přečíst osobně, než se předem dozvědět obsah z recenze a ztratit tak většinu kouzla a překvapení při čtení samotném. Je třeba říci, že každý z autorů se svého díla zhostil téměř bezchybně, a přestože kniha nabízí žánrový mix, žádnou z povídek nelze (oproti jiným sborníkům) označit za slabší nebo dokonce nepovedenou. Každý z autorů dokázal zvednout rukavici hozenou Ondřejem Jirešem skutečně s bravurou sobě vlastní a předvedl “výkon”, který ho opravdu řadí mezi legendy české fantasy. Jako “bonus” u každé novely najdete stručné představení autora a jeho dosavadní knižní tvorby a na konci každé novely také doslov autora o vzniku povídky. Na konci knihy čtenář nalezne ještě profily všech výtvarníků, kteří svými díly přispěli do této skvělé antologie, a navrch, jako zlatý hřebíček, je po povedené předmluvě v knize ještě o něco povedenější doslov Jiřího Pavlovského, předního českého "legendologa". Slovo závěrem: Legendy české fantasy se skutečně vydařily, a proto nezbývá, než (v tomto případě s velmi výraznou vlnou nadšení) tuto knihu doporučit všem případným čtenářům. Za 350 korun dostanete téměř 600 stran čtení, které kvalitou přesahuje většinu běžných knih. Už jen samotná jména autorů jsou pro znalce české fantasy doporučením a přidané materiály v podobě předmluvy, komentářů autorů, jejich bibliografie a doslovu knihu příjemně osvěží a orámují. Tahle kniha prostě nemá chybu! Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v březnu 2009.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]