|
DRUIDOVA POMSTA
motto: "…říkávají, že už plesní."
Od městských hradeb z brány ven,
od nevěstinců, kováren,
pryč od hostinců, od dílen
shrbený poutník kráčel.
Pad temný večer v šerý hvozd,
už houkl výr a zmlkl drozd,
když mlčky stanul pozdní host
u zpěněného brodu.
Spěch poháněl ho v lesní kout,
když spatřil cosi v řece plout,
když zahlédl, co nesl proud,
kde vír se vpravo stáčel.
Měl v šedých vlasech ptačí kost,
ve tváři let nes víc než dost,
kupředu hnal jej žal i zlost
vpřed přes divokou vodu.
"Slyš, matko Země, nářek můj,
na děti svoje pamatuj,
chraň jejich volnost stůj co stůj!"
žaloval krutou vinu.
Vykročil strom a ožil keř,
už zub i dráp si brousí zvěř.
"Teď s přírodou se, lidstvo, měř!"
Už k městu bouře kvapí.
Kdo z lidí ví, co bylo dál?
Když nikdo živý nezůstal,
proud vody spláchl rum a kal
a k moři odnes špínu.
Po roce vzešlo stromků pár.
Semínka drobná, větru dar -
- a za pár zim a za pár jar
kraj lesa peřej skrápí.
|