Klony útočí
Tindo 26. března 2018 |
---|
Na Dark Age se může každá duše vtělit do neomezeného počtu bytostí. Často se stává, že jeden člověk hraje najednou v pěti, deseti nebo dokonce i více questech. Ale existují pak všechny postavy jako svébytné osobnosti, nebo jsou některé z nich jen kopie zabalené do trochu jiného pozlátka? Občas jsou vidět v různých příbězích stejní dobrodruhové toho samého hráče, kteří se liší jen jedním písmenkem ve jménu hrdiny. Co si o tom myslíte? Carla: „Myslím si, že mnoho postav své vzory určitě má, což je docela pochopitelné, protože hodně hráčů by rádo hrálo za postavu jedinou, za tu, která jim nejvíc vyhovuje a s níž se jim hraje nejlépe. Většina questů ale není natolik aktivní, aby hráče dokázala naplnit zábavou, a ten proto hledá dobrodružství jiné, ačkoliv s téměř nezměněnou postavou. To, že jsou postavy stejné, nemusí vůbec vadit, protože s novým příběhem, odlišným PJem a spoluhráči získává hrdina zcela odlišný kontext. Proto si myslím, že není příliš vhodné, aby se postavy jmenovaly prakticky totožně.“ Petwald: „Ze zkušenosti vím, že je docela těžké delší dobu kvalitně ovládat současně více zcela odlišných osobností. Samozřejmě hodně pomáhá volba rasy, různá povolání i propracování charakteru a historie konkrétního hrdiny. Nicméně při větším počtu questů (cca nad deset) se to asi bez jisté šablonovitosti neobejde. Nemusí to ale být nutně špatné. Mnohdy stačí maličká úprava fyzických dispozic, charakteru, nějaká originální slabost či naopak striktně dodržovaná zásada, aby postava nebyla jen něčí kopií a zůstala zajímavou. Záleží asi hodně i na PJ a jeho požadavcích. Na druhou stranu, setkal jsem se i v oficiálních questech (a nikoliv výjimečně) s vysloveně v otázce zmiňovanými klony jednoho hrdiny, a to se mně osobně nelíbí. V těchto případech bych upřednostnil kvalitu před kvantitou.“ Radulesku: „Každá postava má v sobě něco ze svého autora, i když ten se je snaží všemožně odlišit. Proto jsou to také jeho postavy a hráči “je s nimi dobře”. I v chování, vyjadřování nebo světonázorech postav je podobnost, ať je to hobití kouzelnice Jasmína nebo barbarský válečník Grarrcharr. Na druhou stranu, i když si hráč udělá dvě naprosto identické postavy a umístí je do různých questů, musejí se obě rázem přizpůsobovat jinému prostředí, jiné zápletce i dalším postavám a každá postava tak jde jiným směrem a nikdo neví, kam až se dostane. A hlavně jaká zůstane v hráčově oblibě, a jaká se propadne do zapomnění. Já osobně si myslím, že moci si vytvořit libovolný počet postav je jen dobře. Že tak má každý hráč možnost najít si tu pravou – za kterou bude nejraději hrát a s níž bude chtít dosáhnout všech možných cílů. A jestli to někdo dělá jako já, že začne s jednou postavou, zjistí, že to není to pravé ořechové, tak si udělá další. Ta dopadne stejně, tak udělá třetí atd. atd. Nebo jestli si hned na začátku vytvoří 20 postav, z nichž si je polovina podobná jako vejce vejci, a až během hraní si některé oblíbí a jiné “zatratí”, to už je asi věc každého hráče. Vždycky ale půjde o to samé – být se svou postavou spokojený.“ Master: „Nemyslím si, že by to tohle byl problém, ale na druhou stranu, neříkám, že o tom nevím. Hráč hraje to, co ho baví. A pokud má všechny postavy stejné, většinou se jedná o začátečníka, který ještě nepronikl do světa Dark Age natolik, aby ho oslovilo kouzlo jednotlivých charakterů. Avšak jestli se jedná o již zkušeného hráče, jakožto PJ mohu s jistotou říct, že bych ho přijal pouze do jednoho questu – samozřejmě pokud ta „jediná“ postava projde výběrem. Co ale ze zkušenosti vím; je velice nepříjemné, když se podíváte do oficiálů, a právě tatáž samá postava hraje v několika qestech. Vydávat proti tomuhle nějaké pravidlo je hloupost, takže situace zcela záleží jen na rozhodnutí PJe.“ Biotroll: „Myslím si, že hrát jen jednu postavu, jen s malými či žádnými odlišnostmi, je trochu škoda, když už se tu nabízí víc možností. Já sám se snažím hrát každou postavu jinou. Ano, pořád je v nich jakýsi stejný rys, takže by se dalo polemizovat, že vlastně hraju jednu a tu samou postavu v jistých obměnách, ale mně to tak prostě nepřijde. Pokud člověk hraje v například deseti questech, tak to jde pochopit. Upřímně řečeno, já sám bych nezvládal hrát tolik rozdílných osobností najednou. Mám svoje čtyři postavy, které jsou teď aktivní, a myslím si, že je to tak akorát.“ Devilburns: „Podle mého nezáleží zase až tak moc na tom, jestli postavy určitého hráče jsou naoko stejné, důležitější je jejich podání autorem. Jestliže postava, která je šedivá a nezajímavá, bude podána hráčem, který má doopravdy cit pro roleplaying, může se stát, že to, co bylo šedivé a nezajímavé, se přemění na něco opravdu barevného a zajímavého. Ne každý je obdařený velkou dávkou fantazie, a tak jeho postavy vypadají jako armáda klonů ve Star Wars, ale pokud ho hraní na DA baví a umí hrát charakter, který je velmi podobný u všech jeho hrdinů, myslím, že tento hráč se ve velkém městě Dark Age určitě neztratí. Po nějakém tom měsíci hraní si třeba tito lidé uvědomí, že je na čase se přehoupnout na další úroveň hraní, a charaktery postav změní k nepoznání. Což bude pro ně velké vítězství.“ Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v prosinci 2009. |