Tak ty bys chtěl o mně něco vědět, kamaráde? To je celkem jednoduchý – zaplať mi rundu a taky slib, že si o tom před nikým nebudeš otvírat papulu, jinak na mou duši přísahám, že si tě najdu a že v tu chvíli nebudeš zrovna rád, že mě zase vidíš. Takový věci, ty mi totiž jdou ze všeho nejlíp. Mám praxi, víme?
Takže odkud začít? Nejspíš tím panákem – aha, tady, díky. Vlastně jsem docela obyčejná holka, jenom mě možná v životě potkalo víc smůly, než většinu ostatních, hlavně když jsem byla malá. Neměli jsme se zle, to ne, aspoň ze začátku… Jenže máti si místo solidního šamstra nabrnkla barda, a to nikdy nedělá dobrotu. Tyhle lidi maj toulavý nohy a nakonec to skončilo přesně tak, jak se dalo čekat. Jednoho dne se prostě sebral a odešel. Mámu to vzalo tak, že dokonce přišla o místo v panským domě, kde tehdá sloužila a skončili jsme všichni na ulici. Víš, co to pro děcko je, žebrat? Nevíš, jak bys taky mohl.
No, nakonec se z toho dostala, ale mně už nikdo nevymluvil, jaký je zlodějina bezvadný vzrůšo. No co koukáš? To myslíš, že bychom se tenkrát uživili jen na almužnách? Začalo to vybíráním kapes a byla jsem v tom čím dál lepší, a to dokonce i v době, kdy už to nebylo potřeba. Máti to dost nerada viděla, takže jsem, po několika tejdnech dost děsných hádek, prostě odešla. Nějakou dobu jsem to táhla s jednou partičkou jako zlodějka koní, ale nakonec jsem začala žít na vlastní pěst. A víš co? Dokonce jsem našla i toho břídila, co nám tak zničil život. Stal se z něj docela slavnej zpěvák, kterýho zvalo panstvo na svý hostiny – topil se ve zlatkách, měl vlastní vilu a v ní každou noc oblboval hlavu jiný ubožačce.
No, teď už neoblbne nikoho, hehe.
Víš, kamaráde, myslím, že si tě tak jako tak trochu pohlídám… Stejně byste k tý svojí kumpanii potřebovali někoho, kdo se trochu vyzná, ne?
|
Amarin je vcelku rovná holka – alespoň tak ji znají její společníci a přátelé. Sice je zlodějka, ale i zločinci mají svou čest, drží při sobě a kryjí jeden druhému záda, když je potřeba. Na tom jí opravdu záleží – zradu přímo nesnáší a ve chvíli, kdy se s ní setká, zapomíná na všechno ostatní a prahne po pomstě.
Je spíše společenský typ, ráda si sedne do rušné hospody, a to nejen proto, že má tak celkem vysokou šanci obrat nějakého zámožného opilce. Dokáže se bavit téměř s kýmkoli, neodmítá alkohol a je i poměrně volnomyšlenkářská, co se týče mužů. Ačkoli se, mezi lidmi, kteří jsou jí sympatičtí, jeví navenek jako velmi přátelská, za všech okolností si drží přirozený odstup. Těm, kteří jí nevoní, pak dokáže dost nevybíravě ukázat, kde je jejich místo.
Její životní cíle jsou poněkud jiné, než u většiny lidí – ráda by se dostala k nějaké slavné zlodějské bandě a značně o to usiluje, nicméně na to je přeci jen ještě příliš mladá. Nezřídka narazí na překážku, s níž se zatím nedokáže vypořádat; tou nejhorší jsou pro ni velcí psi, kterých se k smrti bojí.
|
Amarin není žádná tuctová krasavice, ale kdo se na ni zadívá pořádně, spatří jistou dávku přirozeného půvabu, který z ní vyzařuje. Má dlouhé, pěstěné, tmavohnědé vlasy, oválný obličej s výraznými lícními kostmi, zelené oči a plné rty, které často zdobí nejenom úsměv, ale i zlomyslný úšklebek.
Je průměrně vysoká a na tvarech její postavy jde znát, že není žádná slečinka, která ráda polehává doma za pecí. Ze všeho nejvíce však dokáže zaujmout svým oděvem. Ráda nosí jak dlouhé, třásněmi a penízky zdobené sukně (to když z nějakého důvodu potřebuje udělat dojem), tak i podstatně praktičtější kalhoty. Vrchní část jejího oblečení pak obvykle tvoří košile a živůtek – s takovou se totiž velmi dobře schovává do výstřihu dýka, nebo alespoň stilet.
|
