Koniáš – Vlk Samotář Matob 2. března 2018
V čase povánočním vám přinášíme recenzi na novou knihu Miroslava Žambocha Koniáš – Vlk samotář. Miroslav Žamboch patří v malém českém literárním rybníčku k nejúspěšnějším autorům a jeho knihy začínají postupně pronikat i k zahraničním čtenářům vyznávajícím „pokleslé“ žánry scifi a fantasy. Na svém kontě má několik žánrově různorodých knih, ve své nejnovější se však vrací k samotným kořenům své tvorby a v krátké době podruhé dostává zpět čistokrevnou (lehce městskou) fantasy s Koniášem v hlavní roli. Pokud jste příznivci Koniáše, určitě vám neuniklo v nedávné době vydání povídkové knihy Koniáš – Muž na stezce, stejně jako jste zajisté neminuli román Na ostřích čepelí a případně i miniknihu Koniáš (kterou jsem bohužel minul, ale v brzké době hodlám toto selhání napravit). V příběhu Vlka samotáře se Koniáš nachází na hranici čtyřicátého roku svého života. Na jeho těle i duši přibývá šrámů, jeho mysl však zůstává stále myslí šlechtice s láskou k vínu, šermu, ženám a především starobylým knihám a artefaktům. A právě staré knihy a artefakty stojí na počátku Koniášova dalšího putování – velmistr Rumělkového klanu najme Koniáše k průzkumu jedné ze starých, téměř zapomenutých citadel a vyzvednutí magických artefaktů. Koniáš zakázku přijme a vydává se na cestu do městečka Krachtiburgu, poblíž kterého někde uprostřed bažin leží ona starobylá citadela. V té době jsou mu už ovšem na stopě muži lorda Varatchiho – druhého nejmocnějšího muže v zemi a bratrance samotného císaře, kterému je Koniáš již hodnou dobu trnem v oku. Proto na jeho likvidaci najme ty nejlepší – speciálně školené smrtící ninji. Aby nepřátel nebylo málo, posílá s Koniášem Rumělkový klan své muže jako průvodce – na seznam nepřátel přibývají tři čarodějové klanu a dva najatí zabijáci. Když ještě přidáme „černé figury“ v podobě Konventu pro potírání magie a císařských jednotek, maniakálního zabijáka hraběte Lumbiho a pár dalších zabijáků, jejichž role je dlouhou dobu nejasná, zajisté tušíte, že z toho vznikne opravdu nepěkná krvavá mela.. A aby na to Koniáš nebyl tak úplně sám, stojí na jeho straně jeho dva obchodní kontakty v Krachtiburgu a dále pak i tajemná Liama, v jejímž domě najde Koniáš na krátkou dobu útočiště – ovšem očekávaná lovestory se nekoná, a nakonec jsou všichni rádi, když si zachrání alespoň holý život. Karty jsou tedy rozdány zcela jasně. Koniáš má ovšem ještě jeden trumf v rukávu – na životě mu už příliš nezáleží a právě proto je téměř nemožné jej zabít. Děj knihy je poměrně těžké vylíčit – proplétá se v několika liniích a je orientovaný na různé postavy. Celkově však nepůsobí zmateně nebo komplikovaně – naopak – v jednotlivých postavách je velmi jednoduché orientovat se a každá z postav je něčím unikátní a snadno rozpoznatelná. Je naprosto udivující, kterak autor dokáže během děje míchat kartami – Koniáš vyvázne z naprosto beznadějných situací, ze spojenců se stávají nepřátelé a z nepřátel spojenci a Koniášovi obdivovatelé, a věci často nejsou tak jak se zdají být. I samotný Koniáš se často v roli štvané zvěře změní v nelítostného lovce. Zde bych si dovolil snad jedinou výtku – při bojích o holý život má Koniáš občas až moc štěstí a často chybí jen pověstný vlásek, aby o něj přišel – v jedné pasáži má podobné štěstí hned několikrát po sobě, což čtenáře donutí uvažovat o uvěřitelnosti postavy. Každopádně, pomineme-li tuto chybičku, máme před sebou knihu dokonale čtivou, knihu, která vtáhne čtenáře do děje, sežvýká a na poslední straně vyplivne nevyspalou trosku s kruhy pod očima. Oproti předchozím Koniášům je Vlk samotář poměrně specifickým příběhem – odehrává se na poměrně malém prostoru (což ovšem nijak nesnižuje počet mrtvých, jen trochu ztěžuje jejich neustálé ukrývání) a především halí celý příběh jakousi pochmurnou temnotou. Bez ostychu knihu můžu doporučit – pokud ještě nemáte s Koniášem žádné čtenářské zkušenosti, budete knihou nadšeni, pokud jste zarytí Koniášofilové, pak vězte, že Vlk na stezce (alespoň dle mého názoru) překonal Na ostřích čepelí. Vyšší cena (v internetových obchodech kolem 350,- Kč) je v případě Vlka samotáře vyvážena skutečně kvalitním čtivem, proto neváhejte – pokud máte rádi trochu temnější, ale o to více dechberoucí akci s inteligentní zápletkou, pak je Koniáš – Vlk samotář knihá právě pro vás. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v lednu 2009.

Názory a komentáře ( 0 /2 )

[ ZPĚT ]