Fenomény fantasy – Cizí světy II. Perilan 11. dubna 2018
Kdysi dávno, v jedné předaleké… a sakra. Nepůjde to jinak? Na počátku si můžeme světy rozdělit podle zaměření toho, co se v nich odehrává, čím žijí. Fantasy, sci-fi, kyberpunk, steampunk, alternativní minulost, současnost, budoucnost… anebo se na to můžeme klidně vykašlat. Ničemu si nepomůžeme a pod každou nálepkou se najdou další a další druhy, které by chtěly uvedení a rozvedení. Vyjmenovávat to, co si každý při troše snahy roztřídí sám, nemá smysl. V druhém a posledním článku o cizích světech nehledejte návod; budu přeskakovat od alfy k omeze a nazpátek a budu se dotýkat těch světů a jejich typických vlastností, které mi připadají nejzajímavější – nebo nejpalčivější. Budu se ptát a odpovědi nechám na vás, čtenářích. Meč a magie Možná nejběžnější typ reálií ve fantastice vůbec: většinou ho okupují putující fantasy, už notně vyžilé příběhy parazitující svou koncepcí více či méně na odkazu Tolkiena a jeho PP. Oproti jiným typům je pořád tak trochu dětský až naivní, jaksi samozřejmý v tom, v čem se tak naprosto liší od našeho prostředí. Ožehavé body? Těch je požehnaně. Vrazi-cestovatelé: Kdo dává dobrodruhům, kteří jsou jistým způsobem páteří světů putující fantasy, ono bondovské ‚povolení zabíjet‘ (mrtvoly okrádat, výstroj prodávat…)? Je nějaká regulace? Krotitelé dobrodruhů? Mají lenní pány? Odkdy se může sedlák sebrat, vzít meč a jít s ním (nejlépe) na draka? Kauza prskavkáře-světovládce: Mágové; nepochopitelní, mocní, etc., etc. Dobrá. Individuality silnější než jiné. Proč se aktivně (ne)angažují v politice? Proč něčemu přímo nepanují? Proč se zakopají ve své věži, zkoumají a po světských statcích netouží? Předpokladů k opaku mají až až. Jak je to s korupcí mocí, o níž její vlastník ví, že bezpečně přesahuje běžné možnosti člověka? Mění ho? Jak? Lze se bránit? (Koncepce magie jsou obvykle VELKÝM problémem fantazijních světů; princip ‚prostě to tu je, tak si vem hůlku a pojď‘ je někdy i v parodii nedostačující a samoúčelný.) Lidstvo a.k.a. fosilie: Draci, elfové, entové, upíři, démoni, vlkodlaci. Neuvedl jsem spoustu těch, na které si vzpomenete vy. Při téhle ohromné záplavě všelijakých myslících ras, navíc duševně či fyzicky většinou silnějších než člověk, se nabízí prostá otázka: čím to, že lidstvo není na ústupu, nevymírá, a je tomu obvykle naopak? Fráze o lidstvu coby ‚katalyzátoru změn‘ či ‚nejprogresivnější rase‘ jsou vágní a košilaté až běda. Došly by snad ostatní rasy tak daleko, aby se na myslící úrovni s lidmi potkaly, kdyby neměly stejnou konkurenceschopnost? Čistokrevným fantasy reáliím, vymodelovaným léty působení zažitých vzorů (už zmiňovaný Tolkien, ale i Sapkowski, Feist a další) a komerčních vlivů, chybí nová krev. Proč se ve světě magie prakticky nevyskytuje věda, a pokud, pak jen v trapně omezené formě? Není snad kouzelnictví samo tak trochu vědeckým oborem? Opona pro space opery 2001: Vesmírná odysea, Nadace, Star Trek, Star Wars, Duna, Enderova hra a další. Blastery, phazery, lodní štíty, hyperpohony, navigátoři a první pokusy o propojení metafyziky – vzpomeňme na Jedi a Sithy, Vulkánce nebo Paula Atreida – s technikou. Přežily se reálie čítající jednu či více galaxií, nebo ještě je co nabídnout? A co nenabízet? Hvězdní megalomani: Musí každý let mimo atmosféru končit na opačném konci vesmíru? Jsou Mléčná dráha i Sluneční soustava méně atraktivní jen proto, že jsme jejich součástí? Jak má kosmická loď vůbec vypadat? Překoná rychlost světla? Co by na to řekl Einstein? Taky střílíš světlo? Hypoteticky: jakou by měli rytíři Jedi šanci, kdyby na ně stormtroopeři stříleli místo pomaloučkých blasterů obyčejnými AK-47? Musí účinná technika vypadat za všech okolností nezvykle, cool a futuristicky? Země II., Země III.: „Kdyby ve vesmíru nebyl život, bylo by to plýtvání místem.“ – J. Fosterová, Kontakt. Jaká je pravděpodobnost, že planety, na které mezihvězdní poutníci narazí, budou vhodné pro život na bázi uhlíku? Kdo může s jistotou tvrdit, že takový život je opravdu efektivní co do získávání a vynakládání zdrojů? Proč by nemohlo být víc tipů? (Pro příklad: Kmen Andromeda.) Magické propojení: Star Trek, Star Wars, Nadace, Vesmírná odysea a samozřejmě Duna - metafyzično a duševno, v posledním případě až s nádechem magie. Nebyly – nejsou – i proto světy space oper tak úspěšné? Proč by jinak měly tak široké fandomy? Je ve spojení zdánlivě nespojitelného cesta dál? Sám neznám nikoho, kdo by něco na způsob space opery přímo tvořil – zato vím o spoustě lidí, kteří jejich světy (převážně ST a SW) používají a upravují sami pro sebe. Pojďme se proletět na druhou stranu galaxie, ale nezapomínejme myslet i v menších měřítcích. Je každá rasa, humanoidní i jiná, přírodou připravená a vybavená pro kosmické lety, pro život mimo stálou gravitaci domovské planety? Fyzicky, psychicky, jinak? Steampunk & kyberpunk: výzva pro náročnější? Světy Deus ex, Cybrainu, Arcana, WH40K, Bas-Lagu… a mnoha dalších. Párou syčící konstrukti a golemové na jedné straně, androidi a kyborgové, nevědouce, jestli jsou víc stroje, nebo lidé, na straně druhé. Náboženští fanatici á la středověk se samopaly a ‚čarodějové‘ s kabely v rukou. Světům pořád ještě mladých a poměrně čerstvých žánrů neschází odvaha ani filozofický nadhled. Jsou tak úspěšné jen proto? Světy zrcadel: Žádný svět z okruhu fantastiky není normální; steampunkové a kyberpunkové tím spíš ne. Nemají za účel jenom bavit, mívají hlubší ambice, ukázat zrcadlo světu za našimi okny, ptát se a dloubat prstem do problémů a témat naší doby. Jsou jediní? – Musí být nutně jediní? Záře technomagie: Do čeho zástupci space oper a několika dalších sci-fi ve svých světech jen opatrně šťouchli, to autoři steam- a kyberpunku bez rozpaků rozpitvali. Magie s pomocí strojů, případně naopak ostrý kontrast: kdo je technik, k divotvornosti si ani nečuchne. Využití vědy jako společnice nebo šéfky magie – analogie: nejde to takhle i jinde než ve světech, které pokrouceným zrcadlem dávají přesný odraz nás? Nebudu zmiňovat dva další dle mého významné celky: městskou (gotickou) fantasy a alternativní světy. To proto, že se svými aspekty, plusy a mínusy, do značné míry shodují s už řečeným, především s klišoidními světy meče a magie nebo prostředím steampunku – i když zde spíše jen atmosférou. Pokud vám tenhle trochu jinak pojatý článek nasadil brouka do hlavy a donutil vás přemýšlet, místo aby vás uspokojil pár striktními odpověďmi pocházejícími z nutně subjektivně uvažujícího mozku, splnil svůj účel. Nemohl jsem samozřejmě rozepsat všechny specifické typy světů, které mě napadly, a ani jsem nechtěl: spousta věcí je zcela zřejmých. Máte-li zájem si příště přečíst ve Fenoménech fantastiky o něčem z výše zmíněného v širších osnovách, napište nám na vzkazník Zrcadlového Šotka. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v srpnu 2010.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]