Vraní slet Elanius 24. září 2015
Kruté tu mrazy sevřely kotlinu, ledové srázy obemkly roklinu. Voda, co zpívala, nyní je bez žití, ledem už klímala, lapená do sítí. Větvoví temné, kroutí se strom, větévky jemné otřásá hrom. Sivé jsou stráně, tůně spí snem, dobře je vráně, nastává sněm. Temná jsou pera, světlá je tvář, kde skalní děra, co hřeje zář. Všude tam větve, plny jsou peří, že jsou i světlé málokdo věří. Sedají na skále, krouží ve vichru, dál tančí na bále v mrazu i sychru. To zimní žití je jim vlast, krajinu sytí vraní ta slast.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Kanyapi	1